Představte si svět, kde pro zprávu z Paříže do zámoří musíte poslat parník nebo doufat, že pták s motákem nepřeletí nad brokovnicí. Guglielmo Marconi toto středověké myšlení utnul 2. června 1896, kdy v Británii získal patent na bezdrátovou telegrafii a odpálil technologickou revoluci.
Z té žijeme svým způsobem dodnes.
Když tehdy pětadvacetiletý italský mladík Guglielmo Marconi v devadesátých letech 19. století tvrdil, že dokáže poslat signál vzduchem bez jediného drátu, měla jej většina tehdejších vědeckých kapacit světa za magora.
Ukážu domovu, jak se píší dějiny
Jenže Marconi nebyl teoretizující akademik. Tvrdý praktik s obrovským obchodním drajvem, který dodnes "poslouchá", že na svůj nápad nebyl tak úplně sám. Ale historie si zapsala příběh buldozeru invence.
Italský fyzik a vynálezce Guglielmo Marconi (1874–1937), průkopník bezdrátového vysílání, pózuje se svou typickou aparaturou. Vpravo je vidět jiskrový vysílač s desetiipalcovou indukční cívkou, uprostřed morseův zapisovač a klíč typu „kobylka“.
Když ho domácí italská byrokracie odmítla, sbalil kufry, odjel do Velké Británie a ukázal, že Itálii ukáže, jak se dělá budoucnost. 2. června 1896 si v Anglii nechal zapsat svůj první - a nejzásadnější - patent na bezdrátovou telegrafii.
Tím okamžikem skončil monopol holubů a kabelů. Nadešla zkáza starého světa komunikace.
Marconi v podstatě položil základy pro vše dnes samozřejmé - od ranního vysílání rozhlasu v autě až po mobilní sítě. Britská pošta i armáda okamžitě pochopily, že průbojný Ital v ruce drží zbraň hromadného ničení vzdáleností. Začaly projekt masivně financovat.
Jenže poslat signál byl jen první krok. Když se do vzduchu pustilo víc vysílačů najednou, nastal chaos.
Italský fyzik, vynálezce bezdrátové telegrafie a nositel Nobelovy ceny Guglielmo Marconi (1874–1937) na palubě své jachty Elettra, která mu sloužila jako plovoucí laboratoř. Právě zde v roce 1922 prováděl experimenty s krátkými vlnami, které se staly základem pro směrové radiové vysílání
Definitivní zrod fenoménu
Signály se navzájem rušily a z bezdrátového zázraku byl nepoužitelný maglajs. Vynálezce proto v roce 1900 přišel s dalším geniálním produktem. Nechal si patentovat klíčový ladicí mechanismus. Jde o velmi slavný patent se slavným číslem 7777.
Systém umožnil naladit vysílač i přijímač na stejnou frekvenci. Tím definitivně stvořil rádio tak, jak ho známe dnes.
Papež Pius XI. a vynálezce Guglielmo Marconi (vlevo) během slavnostního projevu při otevření vatikánského rozhlasu „Radio Vaticano“ v roce 1931
Jak již bylo naznačeno, historici se sice dodnes přou o to, kolik toho Marconi okopíroval od Nikoly Tesly, či Heinricha Hertze, jenomže na to historie z vysoka kašle.
Dějiny píší ti, co dokážou nápad dotáhnout do konce. A prodat ho světu. A to Marconi uměl výborně.
Až si 2 června pustíte jakýkoliv podcast nebo rádio, vzpomeňte si na rtuťovitého Itala, který před 130 lety donutil vzduch mluvit.
