Na ukrajinské frontě podle odhadů působí až sedm tisíc Kolumbijců, což z nich činí jednu z největších skupin zahraničních bojovníků. Řada z nich má předchozí zkušenosti z kolumbijských ozbrojených sil či polovojenských jednotek a do války vstupovala s vidinou vyššího výdělku i motivací bojovat na straně napadené země. Ukrajinská armáda, která čelí dlouhodobému nedostatku lidských zdrojů, podle dostupných informací přijímá zahraniční dobrovolníky bez ohledu na jejich původ či plnou bojovou praxi.
Jak zaznělo v podcastu Deník reportérek, mnozí z těchto bojovníků narážejí na tvrdou realitu moderní války. Boje vedené za masivního nasazení bezpilotních prostředků, dělostřelectva a elektronického rušení představují prostředí, s nímž nemají všichni zkušenost.
Objevují se zprávy o vysokých ztrátách i o tom, že Kolumbijci bojují nejen na straně Kyjeva, ale také v ruských jednotkách, kde náborové sítě působí v Latinské Americe s příslibem vyšších odměn. „Ruští náboráři působí v Latinské Americe a nabízejí podobné podmínky,“ říkají reportérky s tím, že Rusko nabízí vyšší plat, ale „horší podmínky a vyšší riziko smrti“.
Zásadní roli v konfliktu hrají drony. Bezpilotní prostředky dnes slouží k průzkumu, navádění palby i přímým útokům. Právě zkušenost s jejich ovládáním je podle bezpečnostních expertů klíčovým faktorem, který může mít dopady daleko od východní Evropy. Kolumbijské drogové kartely totiž dlouhodobě hledají nové způsoby, jak přepravovat kokain přes hranice a vyhýbat se kontrolám.
„Kartely objevily výhodu výcviku v ovládání dronů na Ukrajině. Vracející se bojovníci představují cenný zdroj know-how pro přepravu kokainu přes hranice i po moři.“
Analýzy upozorňují, že moderní drony schopné unést několik kilogramů nákladu a doletět desítky kilometrů představují pro pašeráky výraznou výhodu. Bojovníci vracející se z Ukrajiny si podle nich přinášejí nejen praktické zkušenosti s pilotáží, ale i znalosti práce s rušením komunikace a maskováním signálu. Kartely mohou tyto dovednosti využít při přeshraničním transportu drog nebo při ochraně vlastních logistických tras.
V Kolumbii navíc působí i ozbrojené skupiny napojené na drogový obchod, například marxistická guerillová organizace ELN, která kontroluje některé hraniční oblasti s Venezuelou. Podle dostupných informací se jednotlivci z těchto struktur mohli rovněž zapojit do bojů na Ukrajině, čímž by došlo k dalšímu propojení válečné zkušenosti a organizovaného zločinu.
Válka na Ukrajině tak podle expertů nepředstavuje pouze regionální konflikt, ale i zdroj technologického know-how, které se může šířit do jiných částí světa. Zkušenosti s drony, elektronickým bojem či improvizovanými taktikami se mohou stát součástí arzenálu nejen armád, ale i zločineckých sítí.
Kolumbijští bojovníci na frontě tak symbolizují širší trend: globalizaci války i kriminality, v níž se hranice mezi bojištěm a podsvětím stále více stírá. „Vidíme, jak se válka, technologie a drogový byznys začínají prolínat,“ uzavírají reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová ve svém podcastu.
