Pravidelná rubrika, v níž Negramoti čtou komentáře pod svými příspěvky, se vrací. Tentokrát jí patří celá epizoda.
„My si nechceme stěžovat na rasismus a tak dále, ale chceme spíš poukázat, jakého bizáru se vám občas dostává,“ vysvětlují Negramoti na začátku. Materiálu mají dost.
První komentáře souvisejí s příspěvkem, který Karel zveřejnil po úspěchu německé AfD. V podcastu vysvětluje, že jeho původní reakce byla ironická. Část diskutujících ji ale vzala jako příležitost k podstatně širší debatě o migraci, rase a o tom, kdo vlastně do Evropy patří.
Jedna z prvních odpovědí je přitom jednoduchá: „Táhni zpátky do Afriky.“ Karel reaguje stejně stručně: „Kdyžtak do Kolína, děkuju.“
Bílí prý přírodu neničí
U jednoho komentáře tápou i samotní moderátoři. „My bílí na rozdíl od negrů přírodu nekurvíme,“ přečtou v podcastu.
Následuje několik minut přemýšlení nad tím, jak přesně by měla souviset barva kůže s ničením životního prostředí. Negramoti nakonec docházejí k tomu, že pokud lidstvo něco ničí, dělá to poměrně kolektivně. „Jediná otázka je, jak černoši kurví přírodu? Já právě nevím,“ zaznívá v epizodě.
Z běžného internetového výkřiku se tak za chvíli stane improvizovaná debata o továrnách, skládkách, recyklaci i ekologické stopě. Padne i návrh na statistiku, kterou nejspíš zatím nikdo nepotřeboval: uhlíkovou stopu podle rasové příslušnosti.
Další diskutující jsou údernější. „Deportovat,“ stojí v jednom z komentářů. Negramoti ale postupně přecházejí od jednotlivých nadávek k tomu, co je podle nich podstatnější: k jednoduché generalizaci, kdy je chování jednoho člověka automaticky připsáno celé skupině.
„Černoši nejsou stejní jako my“
Ukázkový příklad přichází u videa, na kterém měla skupina černošských dívek napadnout bílou dívku. Samotné násilí oba moderátoři odmítají. Víc je ale zaujme komentář, který se pod případem objevil.
„Mezi bílými samozřejmě je spousta lumpů a násilníků, ale jsou jisté věci, které běloši prostě nedělají nikdy. Černoši nejsou stejní jako my,“ cituje Karel diskutujícího. Ten pokračuje tvrzením, že černoši nejsou schopni žít společně s bělochy a že pokud je požadavek na segregaci rasismem, pak je podle něj rasismus správný.
„Ty vole, tady jsme vytáhli spoustu historických karet,“ reaguje Tony. Tvrzení, že něco „běloši prostě nedělají nikdy“, moderátoři rozebírají na příkladech násilí páchaného bílými lidmi. Podle nich je absurdní vyvozovat vlastnosti celé rasy z konkrétního zločinu jen podle toho, kdo jej spáchal.
Jedno video a algoritmus už ví
Právě tady se debata dostává k tomu, proč podobné příspěvky na sociálních sítích vůbec fungují. Podle Negramotů je velká část problému v tom, jak sociální sítě dávkují obsah. Člověk se zastaví u videa, které potvrzuje jeho pohled na svět, algoritmus mu nabídne další a za chvíli může mít pocit, že všude kolem sebe vidí důkazy jediné pravdy.
„On si našel video, kde prostě černý ublížili bílým. On to našel a ten algoritmus mu to teďka bude furt nabízet,“ popisuje Karel.
Pak přijde další video, další komentář, další statistika a další lidé se stejným názorem. Výsledkem je prostředí, ve kterém už člověk podle nich nehledá argumenty proti svému přesvědčení, ale jen potvrzení toho, co si dávno myslí. Mechanismus přitom podle moderátorů není vlastní jen jedné skupině. „My lidi máme stejně tendenci si brát zdroje, který spíš imponujou našemu názoru,“ připouštějí.
Když se objeví někdo, kdo do vytvořeného obrazu nezapadá, existuje podle nich jednoduchá úniková cesta: označit ho za výjimku potvrzující pravidlo. Karel to zná i osobně. V podcastu vzpomíná na diskutujícího, který ho měl označovat za jednoho z největších českých rasistů vůči bílým. Stačilo přitom, aby zveřejnil záběr z koncertu černošské kapely a pochválil ji.
Když dojdou argumenty, přijde mapa IQ
Pak přichází internetová klasika: mapa světa zobrazující údajné rozdíly v IQ mezi jednotlivými oblastmi. Podobné obrázky podle Tonyho lidé opakovaně posílají pod příspěvky černochů jako argument pro údajné vrozené rozdíly mezi rasami.
Negramoti upozorňují především na to, jak drasticky takové srovnání zjednodušuje realitu. „IQ je daný tím prostředím,“ říkají a připomínají rozdílný přístup ke vzdělání i podmínky, ve kterých lidé vyrůstají. Člověka žijícího mimo moderní společnost podle nich nelze jednoduše postavit vedle Evropana, který od dětství prochází školským systémem, a z výsledku udělat závěr o genetických schopnostech celé skupiny.
Takové argumenty už podle nich nejsou jen bizarní internetovou zábavou. Přiznávají, že je znepokojuje především to, když se k radikálním názorům přiklánějí mladí lidé.
„Přes takovýhle ty ostrý názory si získáš… podle mě, když je člověk mladej, tak hledá trošku nějaký větší extrém. Ale prostě smutný, když ho najdeš na týhle straně,“ zaznívá v podcastu.
Epizoda, která začíná čtením rasistických komentářů, tak končí debatou o tom, jak snadno může sociální síť z obyčejného předsudku vytvořit uzavřený názorový svět, a jak obtížné je z něj člověka dostat, když už nehledá odpověď, ale jen další důkaz, že se celou dobu nemýlil.
„Je velmi jednoduchý vidět, který lidi vycházej z nenávisti a který lidi vycházej z lásky,“ uzavírá Tony.
Další epizody Negramotů a celou naší podcastovou nabídku najdete pochopitelně zde.
