Nebezpečně vypadající krokodýl vyhřívající se na střeše potopeného konferenčního sálu luxusního resortu je dnes na tomhle místě běžný obrázek. Voda v jezeře stoupla na úroveň, jakou tady pamětníci v okresu Baringo nezažili, a zmizelá břehová linie posunula hranici mezi lidmi a predátory o stovky metrů blíž k obydlím. A je kolem toho dost vzrušení.
Jezera keňského Riftového údolí se podle vědců rozlévají kvůli extrémním srážkám spojeným se změnou klimatu. Dělat se s tím mnoho nedá. Desítky tisíc lidí se už musely přestěhovat výš do svahů, jenže voda je podle jejich slov pronásleduje dál.
Rozsah problému popsala už zpráva keňského ministerstva životního prostředí a Rozvojového programu OSN z roku 2021. Podle ní stoupající voda v Riftovém údolí vyhnala z domovů více než 75 tisíc domácností (!), přičemž okolí Baringa patřilo k nejhůř postiženým oblastem.
Analýza satelitních snímků programů Copernicus Sentinel a NASA Landsat ukazuje, že plocha jezera Baringo narostla od roku 2010 zhruba ze 138 na 234 čtverečních kilometrů. Sousední slané jezero Bogoria se za stejnou dobu zvětšilo o jednadvacet procent, ze 34 na 41 čtverečních kilometrů. Vodní zvířátka mají radost. Lidé až zase tak ne.
Krokodýli přišli za lidmi, ne naopak
Statistiky útoků samozřejmě letí vzhůru, počet zvířat se přitom nijak dramaticky nezměnil. Změnila se vzdálenost. Tam, kde ještě před patnácti lety byla pastvina, je dnes mělčina plná nilských krokodýlů. A to jsou nebezpeční kumpáni.
„Přibylo útoků ne proto, že by bylo víc krokodýlů, ale protože jezero je teď blízko usedlostí,“ vysvětlil agentuře AFP vrchní správce Kenya Wildlife Service Jackson Komen. Podle něj mizí i pobřežní ekosystém, kde se dříve pásl dobytek, a hroši proto vyrážejí za potravou přímo mezi lidi.
Mary Milka Tiren (40) přišla o manžela už v roce 2011, kdy jezero poprvé výrazně stouplo. Hrocha potkal cestou z práce v turistickém resortu, který je dnes celý pod hladinou. O deset let později skončil v nemocnici její devítiletý syn po útoku krokodýla, tři měsíce se léčil a na pravé paži mu zůstala jizva.
Deset kilometrů do ekologické katastrofy
Nejtvrdší scénář ale zatím nemá s dravci nic společného. Baringo je sladkovodní, Bogoria silně alkalické a obě plochy se k sobě rozlitím přiblížily. Vzdálenost mezi nimi se odhaduje už jen na deset kilometrů.
„Pokud se obě jezera smísí, ryby, krokodýli ani hroši nemusí přežít,“ varoval Komen s tím, že úřady nemají připravený žádný postup, jak by na takovou situaci reagovaly. Baringo přitom zásobuje celý region pitnou i závlahovou vodou a živí rozsáhlý rybářský průmysl.
Rakouský vědec Mathew Herrnegger z vídeňské Univerzity přírodních zdrojů a věd o živé přírodě je ještě o krok dál. Podle satelitní altimetrie je hladina Bogorie už dnes tak vysoko, že jezero přetéká směrem k Baringu. Kolik vody nakonec projde a co to udělá, zatím nikdo neumí spočítat.
Turistika i školy pod vodou
Rozliv obou jezer zlikvidoval osmdesát procent místních komunitních rezervací. Žirafy, pštrosy, prasata bradavičnatá i antilopy impala musely být přesunuty do bezpečí. Nejméně čtyři turistické resorty pohltila voda jezera Baringo, další zůstal opuštěný na ostrově.
Bogoria byla desítky let magnetem pro turisty kvůli horkým pramenům a hejnům plameňáků. Stoupající voda část pramenů utopila a ptáky vyhnala. Výdělky z cestovního ruchu spadly podle ředitele místního krizového odboru Michaela Baimeta zhruba z milionu dolarů ročně na dvě stě tisíc.
Zasaženo je i školství. Úřední záznamy mluví o dvanácti institucích kolem obou jezer, některé jsou zcela pod vodou. Zhruba 240 žáků a zaměstnanců základní školy na ostrově Kokwa musí denně překonávat jezero plné krokodýlů, jediný přívoz jezdí několikrát za sebou a ukrajuje z výuky.
Nejohroženější je dívčí internát, ke kterému vlny dosahují na dosah ruky. Podle jednoho ze zástupců školy musela instituce najmout dva strážné, protože se hroši a krokodýli v noci dostávají přímo do areálu. Vedení se obává, že déšť spojený s jevem El Niño očekávaný v říjnu budovu definitivně zatopí.
Rodiny na ostrově vědí, že se musí odstěhovat. Chybí jim ale peníze. Faith Mpayei (40) posunula plot kolem svého téměř hektarového hospodářství od roku 2016 už dvakrát. Dnes je i tento plot pod hladinou a voda sahá do třetiny stěny jejího domu.
Matka pěti dětí říká, že ji jezero připravilo úplně o všechno a že v místě zůstává už jen dočasně. Dělat se podle ní nedá vůbec nic.
