Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství, ale takové představy v podcastu Institutu moderní výživy (IMV) umírňuje. Pravděpodobnost, že si člověk v českém supermarketu koupí skutečně nebezpečnou potravinu, je podle ní velmi malá. Zato chyby, které lidé dělají po příchodu domů, mohou mít mnohem konkrétnější následky.
Třeba když se rozhodnou umýt syrové kuře.
Pesticidy na jahodách, plíseň na jablku
Obavy z pesticidů jsou podle Götzové v Česku mimořádně rozšířené. Na sociálních sítích se objevují i tvrzení, že některé ovoce je natolik kontaminované, že by ho lidé vůbec neměli jíst.
Jenže rezidua pesticidů podléhají přísným limitům, které zohledňují i dlouhodobou konzumaci. Kontrolují se navíc cíleně potraviny, u nichž je výskyt reziduí pravděpodobnější, například citrusy nebo hroznové víno.
Götzová připomíná, že zdravotní přínosy konzumace ovoce a zeleniny výrazně převyšují rizika spojená s nízkými hladinami reziduí. Doporučuje plody důkladně omývat a podle potřeby oloupat.
Větší obavy má z plísní.
„Radši sním jablko, které bylo postříkané, než jablko, které bylo plesnivé,“ říká v podcastu. Některé plísně totiž produkují mykotoxiny, které mohou poškozovat zdraví. Riziko se týká například špatně skladovaných ořechů, obilovin nebo sušeného ovoce.
Ředitelka vzpomíná také na kuriózní zkušenost své známé z bezobalového obchodu. Chtěla si koupit potravinu, v níž se něco hýbalo. V prodejně jí údajně vysvětlili, že jde o známku přírodního produktu bez pesticidů.
Podle Götzové to ale není žádná přednost ani normalita. Škůdci v potravinách vypovídají spíš o nevhodném skladování než o jejich kvalitě.
A kde nakupuje žena, která se bezpečností potravin zabývá přes dvacet let? V běžných supermarketech i na trzích.
Kuře ve dřezu může nadělat víc škody než užitku
Zatímco se internet přetahuje o to, kolik pesticidů zůstává na ovoci, Götzová upozorňuje na mnohem obyčejnější nebezpečí. Bakterie.
Potraviny podléhající rychlé zkáze potřebují správné skladování. Pokud například maso zůstane několik hodin mimo doporučenou teplotu, bakterie se mohou začít množit. Dalším problémem je přenos mikroorganismů ze syrových potravin na ostatní suroviny nebo kuchyňské vybavení.
Právě proto se nemá syrová drůbež před přípravou omývat. Proud vody může roznést bakterie po dřezu a okolních plochách.
Götzová přitom při osvětových akcích opakovaně slýchá, že lidé kuře myli celý život a nikdy neonemocněli. Jenže ne každá infekce se projeví dramaticky. Střevní potíže po letním grilování si někdo vysvětlí přejedením nebo alkoholem, přestože za nimi mohlo stát špatně skladované či připravené jídlo.
A problém nemusí vzniknout v obchodě. Stát kontroluje výrobce, distribuci a prodej, ale to, co se s potravinou děje v domácí lednici nebo na kuchyňské lince, už ovlivňuje především spotřebitel.
Chyceného obřího sumce vyfotit. A pak raději pustit
Ne všechny obavy z kontaminace jsou přehnané. U těžkých kovů Götzová upozorňuje například na velké ryby, které mohou během života nahromadit více nežádoucích látek.
Důležité je to zejména pro citlivé skupiny, například těhotné ženy a malé děti, ale také pro sportovní rybáře. Někteří z nich nebo jejich rodiny totiž konzumují ryby z místních vod podstatně častěji než běžná populace.
Pokud někdo uloví opravdu obrovského sumce, doporučuje Götzová spíš upřednostnit společnou fotografii než slavnostní večeři.
Podobně zajímavý případ se týkal zvěřiny: kontroly odhalily zvýšené množství olova v klobásách a paštikách. Ukázalo se, že výrobce používal ořezy masa z okolí střelných ran. Olověná střela se totiž může při nárazu roztříštit a kontaminovat i okolní tkáň. Odborníci proto doporučují ořezat a vyhodit tkáň v okruhu 15–20 cm kolem střelné rány.
Vedle takových případů působí poněkud zvláštně přesvědčení, že rychle rostoucí kuřata musí být plná hormonů. Používání hormonů k podpoře růstu hospodářských zvířat je totiž v Evropské unii zakázané. Götzová vysvětluje rychlý růst drůbeže dlouhodobým šlechtěním, genetickým výběrem a intenzivním krmením.
Podobně mírní obavy z antibiotik v mase. Jejich používání podléhá pravidlům a před porážkou musí být dodrženy ochranné lhůty. Riziko lidského pochybení podle ní samozřejmě nelze úplně vyloučit, ale s nebezpečnými rezidui se podle ní spotřebitel běžně nesetkává.
Jedovatá éčka a kouzlo čistého složení
Další oblíbený strašák představují potravinářská aditiva. Stačí delší seznam éček na obalu a část zákazníků má jasno, že výrobek musí být nezdravý.
Jenže samotné označení E neznamená jedovatou látku. Schválená aditiva mají konkrétní účel a pravidla použití. Mohou pomáhat s konzervací, stabilitou, barvou nebo chutí potravin.
Götzová připomíná, že podobné postupy používáme i doma. Marmeládu konzervujeme cukrem, maso solí a zeleninu octem. Potravinářská výroba využívá také další schválené látky.
To ovšem neznamená, že každý člověk musí všechna aditiva snášet stejně. Některé látky mohou být problematické pro citlivé jedince a u vybraných barviv musí být uvedeno zvláštní upozornění.
Ředitelka se kriticky vyjadřuje také k marketingu založenému na „čistém složení“. Podle ní může zbytečně vyvolávat dojem, že běžné potraviny v ostatních obchodech představují zdravotní nebezpečí.
Důležitý je přitom ještě jeden rozdíl. Bezpečná potravina nemusí být automaticky výživově vhodná. Chipsy nebo sladkosti mohou splňovat všechny bezpečnostní požadavky, aniž by bylo rozumné jíst je každý den ve velkém množství.
Doplněk stravy není lék. Ani když to reklama naznačuje
Ve druhé části podcastu přicházejí na řadu doplňky stravy. A tady Götzová upozorňuje na skutečnost, která může řadu zákazníků překvapit.
Výrobce musí uvedení doplňku na český trh oznámit ministerstvu zemědělství. Takzvaná notifikace ale neznamená, že úřad předem schválil jeho účinnost nebo zkontroloval složení. Doplňky stravy jsou z legislativního hlediska potraviny, nikoliv léčiva.
Za splnění požadavků odpovídá výrobce nebo distributor a státní kontroly přicházejí následně.
Zvláštní pozor by si podle Götzové měli dávat lidé na internetové a telefonické nabídky, zejména pokud prodejci slibují rychlé hubnutí, detoxikaci nebo uzdravení. Některé podobné nabídky cílí na seniory a nemocné zákazníky.
Podezřelý je také tlak na okamžitý nákup nebo situace, kdy si člověk nemůže ověřit výrobce, složení či dávkování.
Götzová proto doporučuje věnovat větší pozornost etiketám. Při výběru telefonu nebo televize si lidé podle ní dokážou nastudovat množství informací, ale u potravin často ani neotočí obal.
Přitom právě na něm mohou najít mnohem užitečnější informace než v dalším videu na platformách, kde jim někdo zakazuje jíst jahody.
