Že kulturní obec pobuřují kroky ministra Klempíře pravidelně, už patří ke smutnému koloritu toho, jak ministr za Motoristy vede rezort kultury. Nyní se ale bouří mnohem širší část veřejnosti. Vyšlo totiž najevo, že Klempířův rezort odepřel dotaci oslavám 17. listopadu na pražské Národní třídě, což se pořadatelům uráčil oznámit měsíc před konáním akce.
Paradoxně tak udělal to nejlepší, co mohl. Ne proto, že tradiční akci připravil o peníze, ale proto, že jich díky tomu může získat mnohem víc. Stačí jen chtít.
Jakou lepší kampaň si mohli měsíc před akcí přát než to, že hrdě ohlásí, že se letos obejdou bez koruny od ministerstva a vlády, v jejichž čele sedí někdejší agenti StB?
Rezort, v němž se ministr plácá
Když bylo při sestavování současné vlády oznámeno, že ministerstvo kultury povede za Motoristy Klempíř, ti, kdo byli schopni odhlédnout od jeho kontroverzní minulosti a spolupráce s StB, se mohli utěšovat, že to třeba nebude zas až tak špatné. Vždyť Klempíř je „od fochu“.
Většinu života strávil koncertováním s kapelou JAR, která ho za angažmá u Motoristů, o němž se spoluhráčům neobtěžoval říct, vyhodila. Mohl by se tedy v problematice alespoň nějak orientovat. Tyto naděje vzaly poměrně rychle za své.
Velmi rychle se ukázalo, že se Klempíř neorientuje prakticky v ničem a ve vedení rezortu se plácá s grácií umírajícího kapra pohozeného na suchu. Jeho prakticky jediným úkolem je splnit zadání v podobě zrušení financování veřejnoprávních médií formou koncesionářských poplatků a jejich formálního zestátnění převedením pod státní rozpočet.
Ani s tím si úplně poradit nedokázal. Jím předložené legislativní návrhy byly tak mizerné, že je za naprostý paskvil označili i vlastní koaliční partneři. Ministerstvo kultury sice v minulosti přežilo ledasco, včetně nekompetentního ochmelky Vítězslava Jandáka (79), ale Klempíř je, zdá se, kategorií sám pro sebe.
Když už Klempíř jednou za čas promluví a oznámí nějaký konkrétní ministerský krok, většinou tím spolehlivě naštve celou kulturní obec. Výjimkou jsou „obvyklí podezřelí“ z řad normalizačních hvězd typu Ivana Vyskočila (80) a Jaroslavy Obermaierové (80).
Místy se mu povede nadzvednout mandle i mimo „cílovou skupinu“ svého rezortu. V podstatě každé jeho veřejné vystoupení, kam se vnutí z titulu funkce, končí fiaskem a vypískáním, ať už jde o folklórní festival ve Strážnici, nebo knižní veletrh.
Majstrštyk na Národní třídě
Nyní se Klempířovi povedl majstrštyk. Dotkl se něčeho, co je pro podstatnou část národa nedotknutelným symbolem: oslav 17. listopadu na pražské Národní třídě, tedy přímo na dějišti památného násilného potlačení pochodu protestujících komunistickou policií.
Co přesně se stalo? Vzpomínkovou akci Korzo Národní pořádá spolek Díky, že můžem. V posledních letech pravidelně žádal ministerstvo kultury o dotace a pravidelně je dostával, většinou ve výši od středních stovek tisíc po milion a půl při 35. výročí sametové revoluce před dvěma lety. Letos ale žádná dotace nebude.
Pořadatelé si ani tak nestěžují na to, že jim Klempířův rezort dotaci odmítl poskytnout, jako spíše na naprostou netransparentnost postupu ministerstva. Běžně se o dotace na listopadovou akci žádalo už na jaře a někdy kolem začátku prázdnin padlo rozhodnutí. Proti němu bylo případně dost času se odvolat.
Letos se ministerstvo zahalilo do hávu mlčení a Klempíř zrušil několik domluvených schůzek s pořadateli. Měsíc před konáním akce se pořadatelé dozvěděli, že žádost byla zamítnuta, a to s formalistickým odůvodněním, že nejde o kulaté výročí. Tolik ke Klempířem slibovanému „otevřenému dialogu a partnerskému přístupu ke kulturním institucím a organizacím“.
Když to vypadá jako kachna
V kontextu toho, že Klempíř pod krycím jménem „Olda“ udával bolševické tajné policii své přátele z undergroundové scény, vyvolalo odmítnutí dotace vzpomínkové akci oslavující pád komunistického režimu mimořádnou vlnu nevole. Není divu.
Ministerstvo může stokrát komunikovat, že nic nemá nic společného s ničím a spolek prostě jen nesplnil podmínky přidělení dotace. Pro rozvášněný antikomunistický dav na 17. listopadu ale v případě rezortu v čele s někdejším estebáckým donašečem platí okřídlené rčení: když něco vypadá jako kachna, chodí to jako kachna a kváká to jako kachna, tak to asi bude kachna.
Nejlepší kampaň zadarmo
Co si ale ani Klempíř, a hlavně ani jeho aktuální „hejtři“ neuvědomují, je prosté. Nepřidělení dotace současným ministerstvem současné vlády je to nejlepší, co vůbec mohlo vzpomínkovou akci na Národní třídě potkat.
Jakou lepší kampaň si mohli měsíc před akcí přát než to, že hrdě ohlásí, že se letos obejdou bez koruny od ministerstva a vlády, v jejichž čele sedí někdejší agenti StB? A onen nezadotovaný milion? Stačí vyhlásit veřejnou sbírku a vybere se za den klidně několikanásobek.
Fantazii se meze nekladou, stačí jen říct. Lidé nikdy nebyli tak naladěni přispět a vymezit se tak vůči politikům, kteří jim pijí krev.
Pomyslnou třešničkou na dortu svátku demokracie se může stát to, že Klempíř prozatím trvá na svém stanovisku, že 17. listopadu na Národní také dorazí. Doprovází to mnohokrát vyřčenou historkou o tom, jak právě na sametovou revoluci založil kapelu, aniž by si uvědomoval, že v kontextu jeho politické činnosti už tato historka dávno nikoho nezajímá.
Jestli skutečně přijde a vyslechne si mocné bučení a pískot davu, který díky němu rekordně přispěl na konání celé akce, bude to lepší scénka než z absurdního dramatu samotného Václava Havla. A obejde se bez dotací.
