U povolebního vyjednávání platí slova klasika: „Doba je turbulentní a situace na bojišti se mění každým okamžikem.“
Pro mnohé bylo překvapením, když nejpravděpodobnější nový pražský primátor Petr Hlaváček (65) ze STAN oznámil, že kromě Spolu nabídl účast v koalici i Pirátům. Ta má následující čtyři roky vést pražský magistrát. Nejčastěji se mluví o tom, že by jejich volební lídryně Nislerová měla mít v radě hlavního města na starosti bydlení.
Bydlení je přitom agenda, která pro Piráty není novinkou. Naopak v ní už můžeme vidět poměrně nevalné výsledky.
Volební matematika vychází i bez Pirátů
Volební matematika po sečtení hlasů v pražských komunálních volbách je neúprosná. Starostové a nezávislí sice počtem hlasů i procent zvítězili nad koalicí Spolu, přepočet na zastupitelské mandáty ale oběma subjektům přidělil stejných sedmnáct křesel.
Těžko říct, zda by opětovné svěření agendy do pirátských rukou znamenalo nápravu, nebo opakování starých chyb se zoufalým očekáváním, že tentokrát přinesou lepší výsledek.
Lídr Spolu Tomáš Portlík (48) bezprostředně po volbách uznal, že Hlaváček má jako vítěz nárok stát se novým primátorem, a slíbil s ním jednat o podobě koalice. Úhrnem třicet čtyři zastupitelů by totiž na potřebnou většinu stačilo, byť těsně.
Překvapení proto spočívá nejen v tom, že by se koalice STAN a Spolu bez pirátských hlasů obešla. Piráti navíc spadli z 17,72 % a třinácti mandátů před čtyřmi lety na současných 9,37 % a sedm křesel. Je tedy evidentní, že významně ztrácejí podporu voličů i ve své někdejší bašti, kterou Praha vždy bezesporu byla.
Vůle voličů rozloučit se s Piráty ve vedení hlavního města ale zjevně v povolebním vyjednávání nehraje zas až takovou roli.
Nejde přitom jen o vůli voličů, stačí si přečíst vyjádření samotných lídrů Spolu a STAN z doby těsně před volbami. Portlík otevřeně přiznával, že by si od Pirátů v ODS i v TOP 09 raději odpočinuli. Hlaváček se v rozhovoru pro Deník N netajil tím, že vládnutí s Piráty nebylo ideální, a příliš nechápe, jak by s ním po útocích z kampaně chtěli dál spolupracovat.
Jenže člověk míní a volby mění.
Jedno křeslo a bydlení pro Nislerovou
Co by pokračování v magistrátní koalici STAN, Spolu a Pirátů mělo reálně znamenat? Konkrétní obrysy oficiálně komunikovány nebyly, a musíme si tak vystačit s kuloárními informacemi ze zákulisí vyjednávání.
Jisté by mělo být, že pozice Pirátů v radě bude významně oslabena, což odráží jejich propad oproti předchozímu výsledku. Jako juniornímu partnerovi by jim mělo připadnout jedno křeslo v radě a posty ve vedení magistrátních komisí a výborů.
U konkrétního postu v radě opět platí, že vyjednávání stále probíhá a nic není definitivní. Nejčastěji se však hovoří o tom, že jej obsadí někdejší pirátská jednička Nislerová a že půjde o agendu bydlení.
To by jistý smysl dávalo, jelikož se Nislerová v kampani titulovala „primátorkou pro bydlení“, bydlení kampani Pirátů dominovalo a hlavním volebním heslem bylo „Ať to tu žije.“ Co se na první pohled jeví jako logické, ale při hlubším zamyšlení logiku spíše postrádá.
Piráti s agendou bydlení sice zkušenosti mají, nejedná se však o zkušenosti dvakrát lichotivé. Radním pro bydlení se v Praze po volbách v roce 2018 stal Adam Zábranský (32), který byl letos opět zvolen zastupitelem za Piráty.
Za primátorské éry nynějšího předsedy Pirátů a znovuzvoleného zastupitele Zdeňka Hřiba (45) předsedal Zábranský také magistrátní Komisi Rady města pro Fond rozvoje dostupného bydlení. Piráti měli bydlení pod palcem i celostátně, když ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vedl někdejší předseda strany Ivan Bartoš (46).
Člověk by skoro očekával, že výsledky povedou k dostupnějšímu bydlení, když Piráti měli možnost situaci ovlivnit v Praze i v celé zemi. Realita je ale taková, že sama pirátská magistrátní kampaň přiznávala, že situace je naprosto tristní a je potřeba sjednat nápravu. Těžko říct, zda by opětovné svěření agendy do pirátských rukou znamenalo nápravu, nebo opakování starých chyb se zoufalým očekáváním, že tentokrát přinesou lepší výsledek.
Desítky milionů a lidé na dvou židlích
Ještě zajímavější obrázek nabízejí další jména, která se za pirátského působení objevovala na magistrátu, na ministerstvu i v neziskové organizaci Platforma pro sociální bydlení. Její někdejší ředitel Vít Lesák byl členem zmíněné Komise Rady města pro Fond rozvoje dostupného bydlení, v níž hlasoval o nákupech městského majetku. Stejně tak jeden ze zakladatelů Platformy Štěpán Ripka. Po Bartošově nástupu na MMR se oba stali úředníky ministerstva.
Na ministerstvu tak docházelo k téměř fascinujícímu překryvu. Státní instituce, která schvaluje dotace mimo jiné i pro Platformu pro sociální bydlení, zaměstnávala na úřednických postech dva její významné členy. Platforma se přitom poměrně otevřeně podílela i na spolutvorbě zákona o sociálním bydlení.
Dokonce i hodnotící komise na MMR si sama poznamenala potenciální střet zájmů Lesáka a Ripky s tím, že jsou „organizačně/institucionálně propojeni“ s Platformou.
V celé prapodivně propojené kauze podalo MMR letos v červnu trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Diskutabilní praxí se nyní zabývají i na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), kde se na přípravě zákona o sociálním bydlení podílela pro změnu další z nově zvolených pirátských zastupitelek Zuzana Freitas Lopes.
V souhrnu jde o desítky milionů korun, které Platforma získala od MMR i MPSV. Kdo čekal, že tyto desítky milionů poslouží ke zlepšení bytové situace sociálně znevýhodněných, je bohužel na omylu. Přímé finanční dopady na domácnosti v bytové nouzi byly podle vyjádření ministerstva zcela minimální a téměř tři čtvrtiny peněz z poskytnutých rozpočtů padly na vlastní náklady.
Nová jednička, stará parta
Dlužno dodat, že sama Nislerová žádnou kontroverzní minulost v bytové agendě nemá. Nemá totiž prakticky žádnou minulost v bytové agendě, ač se může pochlubit praxí z práce v zahraničí i v nadnárodních korporacích.
To by samo o sobě nemuselo být na škodu. Pro vedení takřka jakékoli politické agendy je občas lepší, když ji řídí spíše zkušený manažer než sice odborník, ale bez manažerských schopností.
Na druhou stranu s Nislerovou do magistrátní koalice jde i „stará parta“ Pirátů, která již jednou bydlení na starosti měla a dopadlo to, jak to dopadlo. Namísto dostupného bydlení vznikla spíše netransparentní dotační mašinerie řízená lidmi sedícími na dvou židlích.
Nislerová v kampani slibovala, že z fondů Evropské unie zajistí 20 miliard na dostupné bydlení. Pokud by se jí to skutečně podařilo, nezbývá než doufat, že tyto peníze už nepadnou na různé personální a mzdové náklady bůhvíkoho, ale půjdou skutečně do bytové výstavby.
Jak to celé dopadne, záleží nejen na samotných Pirátech, ale hlavně na Hlaváčkovi, který se jako budoucí primátor zjevně podobných experimentů nebojí. Rozhodnou také ODS a TOP 09, kde asi můžeme poměrně bezpečně konstatovat, že hlas pro Spolu byl u většiny voličů hlasem proti Pirátům.
Podle reakcí na sociálních sítích to opravdu nevypadá, že by pražští pravicoví voliči pokračování spolupráce s Piráty přijali s nadšením. Spíše naopak…
