Současnou situaci v Hormuzském průlivu v posledním díle podcastu Deník reportérek probraly Markéta Kutilová a Lenka Klicperová. Reportérky ukazují, že dnešní konflikt se vede i přes obchodní trasy a ceny energií. A zatímco Amerika tlačí na spojence, Evropa čím dál otevřeněji dává najevo, že její zájmy nejsou stejné.
Konflikt, který měl působit jako krátká operace, přináší „neuvěřitelné komplikace po celém světě“ a rychle se propsal do globální politiky i ekonomiky. Zaznělo v nejnovějším díle podcastu Deník reportérek.
Markéta Kutilová vysvětluje, že Hormuzský průliv je pro světovou ekonomiku zásadní, protože přes něj proudí významná část ropy a zemního plynu z Blízkého východu. Dle BBC prochází touto úžinou přibližně 20 % světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).
A právě zde leží jedna z nejsilnějších íránských zbraní. Teherán nemusí nutně dominovat vojensky. Stačí, když dokáže ohrozit místo, na kterém stojí energetické zásobování velké části světa. Tato „ekonomická zbraň“ může být ve výsledku silnější než samotné bombardování, protože dokáže ochromit fungování celého světa.
Lenka Klicperová k tomu dodává, že přímé vojenské kapacity Íránu byly po úderech omezené, ale to neznamená oslabení konfliktu. Konflikt má totiž i velmi konkrétní vojenskou rovinu. Írán odpovídá na bombardování vlastního území útoky na ropnou infrastrukturu v regionu. Terčem se stávají například rafinerie v Kataru, Saúdské Arábii nebo Spojených arabských emirátech.
Levné drony proti obraně za miliony
Írán dnes využívá stejný princip jako Rusko na Ukrajině a místo drahých a omezených zbraní sází na velké množství levných bezpilotních prostředků. Ty sice nejsou technologicky pokročilé, ale fungují díky své jednoduchosti, dostupnosti a opakovatelnému nasazení.
Lenka Klicperová říká „na Ukrajině se to děje téměř každou noc a většina těch dronů je sestřelena, ale vždycky několik z nich pronikne a způsobí škody“. Zároveň připomíná, že nejde o zanedbatelnou hrozbu, tyto drony nesou těžkou munici a jejich vývoj se rychle posouvá.
Klíčová je ale ekonomika celé války. Markéta Kutilová upozorňuje, že obrana proti těmto útokům je extrémně nákladná. „Jedna střela může vyjít na milion dolarů, kdežto ty drony jsou produkovány celkem levně,“ doplňuje.
Útočník nemusí protivníka porazit, stačí ho nutit reagovat a postupně ho tím vyčerpávat. Válka se tak přesouvá z bojiště do rozpočtů a stává se dlouhodobým soubojem zdrojů. Vývoj probíhá na obou stranách a každá nová zbraň vyvolává potřebu nové obrany.
Rusko může vydělat, Evropa dává ruce pryč
Podle reportérek může z aktuálního vývoje výrazně těžit Rusko, jelikož narušení dodávek a růst cen ropy zvyšují jeho význam na trhu. Tedy čím větší nejistota kolem Perského zálivu, tím větší prostor pro ruskou ropu.
Vedle toho se ale ukazuje ještě zásadnější posun. Jak říká Lenka Klicperová, „dochází k tomu, že přestáváme mít stejné zájmy“, když mluví o vztahu Evropy a Spojených států. Evropské státy reagují zdrženlivě a čím dál víc se soustředí na vlastní problémy. Nejde jen o aktuální rozhodnutí, ale o širší změnu v tom, jak Evropa vnímá své priority.
Během Trumpovy administrativy se vztahy postupně vyostřují, a to i díky tlaku na zvýšení obranných výdajů či situaci okolo Grónska. Současná situace kolem Íránu tento trend zvýrazňuje. Evropské státy se odmítají zapojit do operací v Perském zálivu a dávají najevo, že konflikt považují primárně za problém Spojených států a Izraele, ne za vlastní bezpečnostní prioritu.
V podcastu se dále také dozvíte, jak válka mění globální rozložení sil, co se právě děje v Dubaji nebo jaké ekologické dopady má konflikt na celý region.
Náhledové foto: Unsplash
