Ještě nedávno musel programátor každý řádek napsat vlastníma rukama. Dnes stačí popsat běžnými slovy, co má aplikace umět, a umělá inteligence kód vytvoří sama. Pro tento způsob práce se vžil pojem vibe coding a vykonávají ji takzvaní agenti, tedy programy, které zadaný úkol samostatně dotáhnou do konce.
„Už teď mám appku, která má přes 300 000 řádků kódu a nenapsal jsem ani jediný sám," říká Glaser. Dílo hlídá dvěma tisíci automatických testů a pravidelně kontroluje, jestli skutečně prověřují to, co mají.
Bez pevných pravidel by se takový projekt zhroutil. Konzultant proto autonomním systémům nastavuje přísné mantinely a přiznává, že se strojem se pracuje snáz než s lidmi. „Když bych ta pravidla nastavit pro lidi, tak lidé ty tvrdé mantinely nebudou dodržovat, kdežto agenta můžu bičovat do té doby, dokud ten výsledek není přesně v té podobě, kterou chci," vysvětlil.
Většina nadšenců, kteří si dnes nechávají generovat aplikace, podle něj vůbec netuší, co dělá. K technologii se dostali přes videa na sociálních sítích a chybí jim řemeslné základy. Časem je čekají dvě cesty.
Buď se jim projekt rozpadne, anebo se z nich postupně stanou inženýři, aniž by si to uvědomili. Začínajícím vývojářům proto radí změnit přístup. „Jděte do AI, jděte do ní naplno, ale používejte ji ve smyslu toho, že se budete učit, že si necháte vždycky vysvětlit, co to udělalo, proč to udělalo, na základě čeho to rozhodlo."
Druhým krokem je trénink krizí nanečisto. Zkušenosti totiž nerostou počtem odsloužených let, nýbrž situacemi, které člověk musel vyřešit. Umělá inteligence umí nasimulovat smazanou databázi, výpadek služby nebo omylem dvakrát stržené peníze z karty zákazníka.
Podobnou radu má i pro podniky, které s novými nástroji teprve začínají. Nejdřív je nutné dát do pořádku vlastní procesy, teprve pak nasazovat technologie.
Dobrým signálem je, když vedení nastaví jednoduchá pravidla a dá zaměstnancům rozpočet, třeba 500 dolarů měsíčně na vývojáře. Špatným signálem je hromadný nákup licencí bez jakékoliv podpory.
Práce generativních modelů se účtuje v takzvaných tokenech, což jsou jednotky zpracovaného textu. Kdo platí měsíční předplatné, dostává jich výrazně víc, než kolik by za stejnou částku pořídil napřímo. Podle testů, na které se Glaser odvolával, dá Anthropic za dvousetdolarové předplatné práci v hodnotě zhruba 8 000 dolarů a OpenAI dokonce 14 000 dolarů.
Sám si platí dvě taková předplatná a měsíčně díky nim spotřebuje služby za desetitisíce. „To jsou prachy, které se válejí na ulici a 200 dolarů pro vývojáře je nic."
V zahraničí se točí ještě řádově vyšší sumy. Glaser má známé v čínské společnosti ByteDance, která provozuje TikTok, a ti se na novinku od Anthropicu vrhli okamžitě. „Ti už teď spálili 20 000 dolarů za tu chviličku, co je to venku," popsal s odkazem na model Fable 5.
Bezhlavé pálení kreditů přesto nehájí. Většinu vygenerovaných aplikací považuje za zbytečnost a lidem radí, ať si nejdřív důkladně popíšou svůj problém a poohlédnou se po hotových řešeních, místo aby všechno stavěli od nuly.
Sám si navíc každý rozhovor s agenty ukládá. Jeho archiv záznamů má už 67 gigabajtů čistého textu a poslouží mu k dalšímu doučování modelů.
Na současném trhu soupeří tři velcí hráči. OpenAI se svým ChatGPT, Anthropic s asistentem Claude a Google s modelem Gemini. Anthropic si dlouho pěstoval pověst férové firmy, technologický expert mu přesto před třemi čtvrtěmi roku zrušil předplatné a přešel ke konkurenci. Vadí mu hlavně sdílené limity. Když u Anthropicu vyčerpá kvótu na programování, přestane mu fungovat i obyčejný chat.
OpenAI drží obě věci oddělené, takže mu může souběžně běžet více procesů, a přitom dál řeší běžné dotazy. „Oni se rozhodli, že budou tak trošku Apple AI světa," okomentoval uzavřenou strategii Anthropicu.
Jednu výjimku si nechal. Na návrhy uživatelského prostředí, tedy vzhledu aplikací, se podle něj softwarová řešení od OpenAI nehodí a Claude má v téhle disciplíně lepší vkus. Všechno ostatní ale svěřuje konkurenci. „Na jakékoliv dlouhotrvající úlohy, precizní analýzy, algoritmy, architekturu, tak tam to funguje za mě naprosto geniálně," pochválil nástroje z dílny Sama Altmana.
I Google zatím kopíruje uzavřenou cestu konkurence a jeho nový programovací nástroj Antigravity sklidil v diskusi kritiku. Jednu velkou přednost mu ale host podcastu přiznal. „Gemini za mě má stále jedny z nejlepších textů, co se týče češtiny," uvedl. Ostatní hráči naproti tomu hází slovanské jazyky do jednoho pytle.
Celý díl podcastu NatřiAI s Petrem Glaserem si poslechněte na VLNY.cz.
