Metropolitan Museum of Art oficiálně potvrdil, že centrem nadcházejícího ročníku bude monumentální retrospektiva „John Galliano: Horizons“. Volba jednoho z nejbrilantnějších a zároveň nejkontroverznějších návrhářů historie, který v letech 1996 až 2011 kompletně redefinoval vizuální jazyk módního domu Dior, otevírá mimořádně zajímavou otázku, zda je současná kultura ochotna definitivně zapomenout na staré hříchy výměnou za čisté vizuální divadlo.
Největší módní událost planety se v posledních letech proměnila z pouhé přehlídky exkluzivních rób v samotné epicentrum celospolečenských konfliktů. Stačí si vzpomenout na předchozí ročník s výstavou „Costume Art“ a dress codem „Fashion Is Art“, který vyvolal vlnu kritiky kvůli roli technologických miliardářů Jeffa Bezose (62) a Lauren Sánchez (56) v pozici hlavních sponzorů a čestných předsedů.
Jenže globální publikum vyžaduje radikální podívanou. Pokud jde o spojení Gallianova jména a schodů Metropolitního muzea, nelze očekávat nic menšího než absolutní estetické zemětřesení.
Návrat návrháře na absolutní vrchol přichází šestnáct let poté, co jeho kariéru zdánlivě definitivně pohřbila série antisemitských, rasistických a protiasijských výroků v pařížském baru La Perle. Incidenty z let 2010 a 2011 vedly k jeho okamžitému vyhození z čela domu Dior i vlastní značky a k následnému odsouzení pařížským soudem za veřejné urážky na základě rasy, náboženství a původu.
Příprava této výstavy se stala jedním z nejcitlivějších diplomatických procesů v dějinách moderního umění. Aby vůbec bylo možné takto kontroverzní téma poslat do světa, musel vzniknout diskrétní kulatý stůl, u kterého letos v květnu zasedla globální editoriální ředitelka Vogue Anna Wintour (76), kurátor Costume Institute Andrew Bolton, samotný Galliano a vlivní rabíni reprezentující newyorskou židovskou komunitu.
Snaha naslouchat a probrat veškeré etické aspekty ještě před oficiálním oznámením ukazuje novou realitu, kde si luxusní průmysl už nemůže dovolit ignorovat kulturní dialog a jednoduše se tvářit, že minulost neexistuje.
Nejvyšší pocta po boku Saint Laurenta
Rozsah chystané retrospektivy, která potrvá od 9. května 2027 do 9. ledna 2028, potvrdil Gallianův status nedotknutelné ikony. Návrhář se stane teprve třetím žijícím tvůrcem v historii, kterému Metropolitan Museum of Art věnuje samostatnou monografickou výstavu.
Před ním této nejvyšší možné pocty dosáhli pouze Yves Saint Laurent v roce 1983 a Rei Kawakubo (83) z Comme des Garçons v roce 2017. Expozice bude čerpat z gigantických archivů Costume Institute, jenž paradoxně opatroval největší ucelenou sbírku Gallianových děl na světě i v dobách, kdy byl v Paříži personou non grata.
Kurátor Andrew Bolton strukturoval celou výstavní trasu do tří přísně sledovaných kapitol. První část s názvem „Bearings“ zmapuje Gallianovu kariéru chronologicky od jeho absolutně kultovní absolventské kolekce na Central Saint Martins v roce 1984, přes éru vlastního brandu, působení v domech Givenchy a Dior, až po jeho pozdější renesanci u Maison Margiela.
Muzeum se navíc otevřeně hlásí k tomu, že v této sekci nekompromisně a bez cenzury zrekonstruuje krizové období let 2010 a 2011 včetně umělcovy cesty k postupné rehabilitaci.
Druhá sekce nazvaná „Horizons“ prozkoumá autorův nekonečný vesmír inspirací a ukáže, jak historické, umělecké a multikulturní reference z celého světa formovaly jeho kreativní představivost.
Konec „cancel culture“?
Závěrečná část „Atlas of Transformation“ pak návštěvníky provede samotným procesem alchymie high-end módy skrze osobní badatelské deníky, původní skici, pracovní plátna a finální modely haute couture. Právě zde bude zářit i jeho přehlídka Haute Couture SS24 pro Maison Margiela, kterou kritici jednohlasně označili za absolutní vrchol soudobého krejčovského umění a definitivní důkaz, že Gallianův talent je silnější než jakýkoliv společenský bojkot.
Fascinujícím otazníkem nadcházející výstavy však zůstává to, jakým způsobem se muzeum postaví k jeho nejčerstvější kapitole. Galliano totiž letos v březnu šokoval scénu nečekaným dvouletým kreativním partnerstvím se španělským gigantem Zara, pro který přepisuje jeho vlastní archivy. První kolekce se do obchodů dostane letos v září.
Představa, že by se vedle nedotknutelných milionových rób z éry Dioru objevily modely vytvořené pro masový retail, vyvolává v kuloárech divoké debaty. Pokud Bolton do expozice skutečně zařadí i jeho kreace pro Zaru, půjde o definitivní popření starých elitářských dogmat a přiznání reality, že největší vliv dnes designér může mít paradoxně mimo zdi pařížských paláců.
Rozhodnutí Costume Institute odkrývá novou kapitolu vnímání umění, kde „cancel culture“ naráží na své absolutní limity. Gallianův návrat dokazuje, že estetická fascinace má v hierarchii lidské touhy stále vyšší kartu než stoprocentní morální čistota.
Návštěvníci výstavy tak nebudou sledovat pouhou retrospektivu historických šatů, nýbrž uvidí přímý přenos o tom, jak módní průmysl smazal hranici mezi hříchem a genialitou.
