Nelegální trh s tabákem v Česku dnes představuje objem odpovídající zhruba jedné miliardě kusů cigaret ročně. Podle údajů Českého sdružení pro značkové výrobky (ČSZV) jde o historicky nejvyšší hodnotu.
„Lidé kouří méně, ale evropský černý trh roste. Česká republika kopíruje evropský trend, legální spotřeba klesá, zatímco objem nelegálních a zejména padělaných cigaret roste,“ shrnuje situaci Kristýna Richter, ředitelka Sekce pro boj s nelegálním trhem ČSZV.
Nelegální trh se přitom neskládá jen z padělků. První kategorií jsou napodobeniny slavných značek, které pod cizím jménem chrlí utajené výrobní linky. Druhou tvoří originální cigarety pašované přes hranice bez zaplacení spotřební daně. A třetí kategorií jsou takzvané „illicit whites“, tedy neznámé značky vyrobené v zemích s minimálními náklady, jež pak putují na cizí trhy zcela mimo systém.
Miliardové ztráty pro evropské rozpočty
Trend potvrzuje i studie poradenské společnosti KPMG, kterou ČSZV představilo na odborném semináři na konci letošního července. Celková spotřeba cigaret v Evropské unii se v roce 2025 snížila zhruba o čtyři procenta. Nelegální spotřeba naopak stoupla o sedm procent, na zhruba 42 miliard kusů.
Jinými slovy: každá zhruba desátá cigareta vykouřená v EU pocházela ze stínové ekonomiky. Rozpočty členských států přišly podle studie o závratných 16,7 miliardy eur na spotřebních daních a DPH.
Motorem černého trhu se v posledních letech stalo právě padělání značkových cigaret. „Jejich objem meziročně vzrostl o 20 procent. V současné době představují 44 procent celkového nelegálního trhu s cigaretami v Evropě, což je historicky nejvyšší číslo. V roce 2021 jejich podíl tvořil jen 35 procent,“ vysvětluje Richter.
V Česku trojnásobný nárůst za pět let
Česko dostalo tvrdou daň. Zatímco v roce 2021 zde skončilo v prodeji zhruba 190 milionů kusů padělaných cigaret, letos je to už 640 milionů. Tedy více než trojnásobek.
Za raketovým růstem stojí podle studie KPMG rostoucí organizovanost zločineckých skupin. „Nelegální výroba se rozšiřuje a decentralizuje, dodavatelské řetězce jsou modulárnější a přeshraniční logistika rychlejší a flexibilnější,“ konstatují analytici.
Prodej přes šifrované sítě jako u tvrdých drog
Podle Petra Müllera, ředitele odboru dohledu Generálního ředitelství cel, patří česká celní správa dlouhodobě mezi evropskou i celosvětovou špičku v boji s nelegálním obchodem s tabákem. Celníci ale narážejí na nové výzvy. Prodej padělků i pašovaného zboží se stále více přesouvá „pod pultem“ kamenných obchodů do digitálního prostředí. Přes sociální sítě a šifrované aplikace.
V mnoha ohledech se distribuce cigaret z černého trhu už formou nijak neliší od obchodu s tvrdými drogami. Celní správa proto podle Müllera do budoucna vsadí na analytická data a rozšíří kontroly do méně obvyklých tras.
„Kontroly budou systematicky probíhat na komunikacích nižších tříd a mimo hlavní tahy na trasách, které nejsou standardně využívány pro tranzitní přepravu,“ říká Müller. Doplňuje, že výroba, distribuce a přeprava jednotlivých komponent, včetně samotných krabiček, dnes probíhá odděleně a v malých rychlých dávkách.
Jak masivní může být škoda z jediné operace, ilustruje odhalená tiskárna obalů na Moravě. „Výsledky dosavadních trestních řízení naznačují, že podezřelí mohli vytisknout nejméně 21 milionů cigaretových krabiček. Pokud by byly naplněny a prodány na českém černém trhu, mohla by státu vzniknout škoda na spotřební dani zhruba dva miliony korun,“ říká Müller.
Klíč je v daních a osvětě
Účinný boj s černým trhem stojí podle Richter na několika nohou. Systematické odhalování nelegálních výrobních linek, cílené zásahy proti gangům a mezinárodní policejní spolupráce jsou jen jednou částí rovnice.
Druhou je citlivé nastavení daňové zátěže na legálním trhu. Pokud spotřební daň roste skokově a nepředvídatelně, kuřáci si sami vyšlapávají cestičku do stínové ekonomiky. „Citlivé a předvídatelné nastavování spotřební daně znamená daňovou politiku reflektující realitu trhu, tedy omezení motivace k nákupu mimo legální trh a ochranu veřejných rozpočtů,“ upozorňuje Richter.
Poslední výzvou je pak podle ní osvěta. Nákup krabičky „za osmdesát“ v malé večerce se totiž v myslích řady Čechů stále rovná jen výhodné koupi. Ne přímé finanční injekci pro organizovaný zločin.