Celá kauza začala v dubnu letošního roku, kdy Turek reagoval na svůj předchozí výrok o „parazitech" a opět zaútočil i na Hnutí DUHA. Na Facebooku napsal, že při povodních v září 2024 zemřelo několik lidí, protože „aktivistická Duha zamezila stavbě potřebné přehrady." Duha na to reagovala předžalobní výzvou a požadavkem na veřejnou omluvu. Turek si za svými slovy stojí: „Hnutí blokovalo přípravy při plánování stavby, která mohla hypoteticky ušetřit lidské životy," sdělil pro CNN Prima News.
Jenomže fakta říkají něco jiného. Projekt přehrady v Nových Heřminovech se připravuje desítky let. První studie vhodnosti profilu přehrady na místě této lokality pocházejí již z roku 1911 a stát o ní oficiálně rozhodl v roce 2008. Původní harmonogram počítal s dokončením kolem roku 2020. Územní řízení k umístění stavby ale začalo probíhat až v roce 2021. Vyvlastňování posledních pozemků začalo v únoru 2026.
„Nezastavili jsme ji my. To, že ta přehrada nestojí, je výsledek toho, že stát, v tomto případě jako investor, ten projekt připravuje dlouhá desetiletí a stále to není," říká Koželouh. Správní řád přitom jasně definuje, co spolky jako účastníci řízení mohou: vyjadřovat se v zákonem daných krátkých lhůtách, ale nijak vetovat výsledek ani stavbu zablokovat. A hnutí DUHA v současném stavebním řízení nemá ani status účastníka. „Teď dokonce nejsme ani účastníci stavebního řízení, a tak teď je to opravdu na bedrech státu," dodává Koželouh.
Matěj Hollan připomíná, že toto není izolovaný jev. V Brně, kde byl šest let náměstkem primátora, viděl, jak státní správa funguje. Velké projekty se připravují desetiletí, proces vázne na straně státu a pak někdo ukáže na spolky. „Kdyby se lhůty ze strany povolujících orgánů dodržovaly, tak by možná tady problém s nějakým pomalým povolováním skoro ani nebyl," shrnuje Koželouh.
„Paraziti a deratizace“
Turek nebyl první, kdo Duhu napadl. Už během povodní v září 2024 ji obvinil tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL. A to hned té noci, co voda opadla, a dříve, než se začala vyhodnocovat jakákoli fakta. Turek za svými slovy stojí i nyní a v reakci pro CNN Prima News přidal: „Selhal i stát, který si tehdy neporadil s aktivisty tak, jak to umíme my."
„Slova jako parazit nebo pojmy jako deratizace vůči lidem jsou opravdu rétorika vystřižená z nacistické propagandy. A víme, kam to vedlo," říká Koželouh. Problém není jen v urážce samotné. Pokud vládní představitel s nějakou základnou příznivců řekne, že tihle „paraziti" mohou za smrt lidí, těžko se je bude přesvědčovat o opaku. Podle Koželouha je záměrem rozdělit společnost a odvést pozornost od skutečné příčiny: neschopnosti státu jako investora.
Hollan připomíná konkrétní protiklad. Povodí Moravy se rozhodlo s ekology spolupracovat a návrhy Hnutí DUHA přijalo. Ve výsledku pak podle něj zvládla Olomouc a okolní města povodňové vlně v září 2024 bez větších škod. Povodí Opavy ekology odmítalo. Hnutí DUHA přitom po desítky let navrhuje systém menších protipovodňových opatření ve městech i v krajině, která mohou být hotová daleko dříve, než se nějaká velká přehrada postaví.
Obnovitelné zdroje jako argument bezpečnosti
Česko je v podílu obnovitelných zdrojů v Evropě trvale na chvostu, ačkoliv argumenty pro rozvoj větrné a solární energie už dávno přesahují ekologické zájmy. Polsko, s ještě větší závislostí na uhlí než Česko, v posledních pěti až šesti letech masivně staví solární i větrné elektrárny a dále připravuje projekty na Baltu.
Koželouh poukazuje na argument, který by měl zaujmout i vládní politiky, kteří na klimatická témata slyšet nechtějí: energetická nezávislost jako součást obrany státu. V rámci nových cílů NATO se diskutují výdaje na úrovni 5 % HDP, přičemž část z nich má jít právě na infrastrukturu. Podle Koželouha větrné a solární elektrárny do této kategorie přirozeně patří, jelikož jsou domácími zdroji energie, které nevytváří závislost na autoritářských režimech a jejichž výstavba přímo posiluje odolnost země.
„Evropa má jedinou možnost, a to jsou obnovitelné zdroje. Prostě nemá dostatečné zásoby ropy a plynu. I kdyby neexistovalo globální oteplování, tak by stále platilo, že potřebujeme co nejvíc větrných elektráren, solárních, potřebujeme úspory energie, potřebujeme ukládání, akumulaci," říká Koželouh. Bez obnovitelných zdrojů hrozí scénář, který je pro mnohé vládní politiky paradoxně nejhorší. Stát by se musel vrátit k dotování uhelných elektráren, aby nedošlo k výpadkům elektřiny.
V rozhovoru se Jiří Koželouh dále vyjadřuje k Tykačově PR kampani proti větrníkům a k odvolání vedení Povodí Opavy. Poslechněte si celý díl podcastu I want more! na platformě VLNY.cz.
