„Tohle bude můj deník, jak směřuji ke školní střelbě,“ stálo v první zprávě zveřejněné 9. prosince 2023 večer. Následovaly další zápisy – o nenávisti k lidem, fascinaci vražděním i o úvahách nad sebevraždou. Autor psal, že vždy chtěl zabíjet a že ho definitivně inspiroval útok v ruském Briansku. „Alina už mi moc pomohla. Vždycky jsem chtěl vraždit,“ napsal. Jindy dodal: „Seděl jsem, čekal jsem, snil jsem. A Alina byla poslední kapkou.“
Právě střelba v Briansku se stala zlomovým momentem. Sedmého prosince tam čtrnáctiletá Alina Afanaskina přinesla do školy brokovnici svého otce, zastřelila spolužačku, několik dalších studentů zranila a nakonec spáchala sebevraždu. Ruská média později popsala, že čelila šikaně a psychickým problémům. Útok okamžitě zaplnil ruské sociální sítě a Telegram. O dva dny později se objevil účet Davida K.
Podle lidí z jeho okolí nebyla ruština náhoda. Bývalí spolužáci popisovali Davida K. jako mimořádně talentovaného na jazyky. Uměl prý číst staropolsky a v ruštině se pohyboval téměř na úrovni rodilého mluvčího. Přesto se v textech objevovaly drobné chyby a zvláštní formulace, které podle expertů naznačovaly, že autorem není rodilý Rus.
Jak funguje Telegram?
Telegram funguje jinak než běžné sociální sítě. Kombinuje soukromou komunikaci s veřejnými kanály a obřími skupinami. Vyhledávání obsahu je komplikované, doporučování kanálů často funguje mimo samotnou aplikaci a řada komunit se sdružuje přes odkazy sdílené na Redditu nebo Facebooku. Navíc v tomto případě šlo o účet vedený v ruštině, což možnost zachycení ještě výrazně snižovalo.
Právě Telegram se v posledních letech stal symbolem platformy, která stojí mimo dosah většiny států. Síť založili bratři Pavel a Nikolaj Durovovi poté, co odešli z Ruska. Pavel Durov předtím vytvořil sociální síť VKontakte, ale po konfliktech s ruskými úřady o ni přišel a odešel do exilu. Telegram následně vybudoval tak, aby co nejvíce odolával státním zásahům – firma sídlí v Dubaji, infrastruktura je rozptýlená po světě a ochrana dat uživatelů je součástí samotné identity platformy.
Díky tomu si Telegram oblíbili disidenti, opoziční aktivisté nebo novináři v autoritářských režimech. Zároveň se ale stal ideálním prostředím pro šíření propagandy, extremistického obsahu nebo násilných komunit. Právě minimální moderace je dlouhodobě hlavním bodem kritiky platformy. V roce 2018 se Telegram pokusilo zablokovat Rusko, zákaz ale po dvou letech padl. Skutečný tlak přišel až po zatčení Pavla Durova ve Francii v roce 2024 kvůli obviněním souvisejícím s nedostatečnou moderací obsahu.
Ani to ale nezměnilo postoj firmy ke spolupráci s českými úřady po útoku na filozofické fakultě. Policie sice získala samotný obsah telegramového deníku, nikoliv však metadata k účtu. A právě ta jsou klíčová pro definitivní potvrzení identity autora – například telefonní číslo, IP adresy nebo časy přihlášení. Telegram české žádosti nevyhověl a účet pouze smazal.
Vyšetřovatelé se proto museli opřít hlavně o data z počítače a mobilního telefonu Davida K. I tak ale zůstává případ symbolem nové reality: člověk může veřejně psát o plánovaném masakru, inspirovat se předchozími střelci a celé dny zůstávat prakticky neviditelný – nejen pro veřejnost, ale i pro stát.
