„Naměřili jsme horečku a hned jeli.“ Pediatr Děckař o nejčastějších chybách rodičů
Robert Lyčka
Kdy dětem srážet horečku a kdy je návštěva pohotovosti zbytečná? Pediatr Cyril Děckař v podcastu Institutu moderní výživy otevřeně mluví o tom, jaké situace řeší pediatři v ordinacích nejčastěji a jaké chyby se mezi rodiči stále opakují.
Hostem nejnovějšího dílu podcastu Institutu moderní výživy byl pediatr Cyril Děckař, vlastním jménem Cyril Matějka. Mezi rodiči se stal známým především díky videím na sociálních sítích, kde srozumitelně vysvětluje běžné dětské nemoci a situace z ordinace.
Ve svých příspěvcích často reaguje na mýty, které kolem dětského zdraví kolují, a snaží se rodičům přiblížit, jak lékaři v praxi uvažují.
Loni také vydal knihu Děcké lékařství o dětském zdraví, která podle něj vznikla v období, kdy přemýšlel nad změnou pracovního tempa a hledal nový způsob, jak rodičům předávat informace.
Horečku nesrážejte podle čísla na teploměru
Jedním z témat, které rodiče řeší velmi často, je dětská horečka. Podle Cyrila Děckaře ale mnoho lidí dělá zásadní chybu, když se soustředí hlavně na číslo na teploměru. Podle něj je ale mnohem důležitější to, jak se dítě skutečně cítí.
„Sáhnu na něj, je horký, nejí, nepije, je mrzutý, tak mu něco dáš a je ti skoro jedno, jakou má tu teplotu.“ vysvětluje Děckař. Podle něj není správné čekat jen na určitou hodnotu na teploměru.
Zároveň upozorňuje, že horečka je přirozenou obrannou reakcí organismu. Lékaři ji proto neposuzují jen podle čísla, ale podle celkového stavu dítěte. „Nejde o to číslo,“ říká v rozhovoru a dodává, že důležité je především to, zda je dítě schopné pít, komunikovat a jestli není výrazně unavené nebo apatické.
Zároveň zmiňuje i výsledek studií, které se zabývaly načasováním léků proti horečce. „Vyšlo, že tu nemoc budeš mít stejně dlouho,“ říká a vysvětluje, že dřívější podání léků podle dostupných dat průběh nemoci neprodlužuje.
Další časté omyly rodičů
V podcastu popisuje i další situace, které podle něj v ordinacích nastávají velmi často. Jedním z nich jsou návštěvy pohotovosti kvůli drobným potížím. Podle něj někdy rodiče přijedou například s rýmou, kašlem nebo mírnou horečkou, které by bylo možné řešit doma.
„Naměřili jsme horečku, tak jsme hned jeli. To je blbost,“ říká. Podle něj by rodiče měli nejdříve dítěti podat léky, počkat, zda zaberou, a až poté zvažovat cestu k lékaři. „Ty třeba naměříš horečku, dáš lék na horečku a pak bys měl ještě třeba půl hodiny počkat, co když se to zlepší,“ popisuje typickou situaci.
Rodiče také často řeší častou nemocnost dětí po nástupu do školky. Podle pediatra je to ale normální součást vývoje imunity. Dítě se v kolektivu poprvé setkává s velkým množstvím infekcí a imunitní systém se s nimi postupně učí pracovat.
Dalším častým tématem jsou antibiotika. Podle něj mezi rodiči stále přetrvává představa, že antibiotika jsou řešením většiny infekcí. Ve skutečnosti je ale velká část dětských nemocí virového původu a antibiotika v takových případech nepomohou. Vyzdvihuje ale, že u mladších rodičů už dnes naopak často vidí snahu antibiotika používat jen tehdy, když jsou opravdu nutná.
Pokud vás zajímá například to, jak dle Děckaře přemýšlet před návštěvou dětské pohotovosti nebo jaké základní léky by neměly chybět v dětské lékárničce, pusťte si poslední díl IMV podcastu na Vlnách.