Klempířova koncepce nahradila dlouze připravovaný a s kulturní obcí prodiskutovaný dokument bývalého ministra Martina Baxy, který počítal s výhledem přesahujícím jedno volební období. Nové vedení resortu se s předchůdcem rozešlo bez okolků a přišlo s vlastní verzí, kterou podle Honzy Paličky, Honzy Mikeše a Karla Kotrby z podcastu Děleno nulou nelze označit ani za kulturní, ani za koncepci.
Dokument prý nepsal ministr, ale jeho mluvčí
Autorkou textu podle hostů podcastu ve skutečnosti není sám Klempíř. „Psala to Barbora Šťastná, což je manželka ministra sportu Borise Šťastného,“ prozrazuje v epizodě Kotrba. Šťastná přitom současně působí jako ředitelka Klempířova kabinetu a jeho mluvčí, dříve zastávala stejnou pozici u hnutí Motoristé a ještě dříve byla dlouholetou mluvčí SPD.
Mikeš na to reaguje slovy, že takové personální propojení je samo o sobě pozoruhodné. „Už to samo o sobě je pěkně bizarní,“ říká s tím, že Šťastnou podle všeho vůbec nezajímalo, že Baxova koncepce byla výsledkem dlouhého vyjednávání s kulturní obcí a panovala nad ní široká shoda.
Podle rekonstrukce, kterou v podcastu nabízí Kotrba, tým kolem ministra nejprve z Baxova návrhu vyškrtal pasáže o inkluzi, klimatických změnách, dezinformacích nebo odolnosti kultury. Až poté vznikla vlastní verze, u které hosté podcastu spekulují, že torzo původního textu doplnila umělá inteligence.
Sám ministr dřív koncepci předchůdce chválil
Zvrat je o to výraznější, že Klempíř podle Kotrby ještě po svém nástupu do funkce Baxovu koncepci chválil jako dobrou. Palička k tomu dodává, že podobné rozpory mezi ministrovými slovy a činy nejsou ničím novým, a připomíná, že Klempíř sliboval bránit i koncesionářské poplatky, než přišel s návrhem na jejich zrušení.
Podle Mikeše navíc příprava koncepce proběhla bez vědomí lidí přímo na ministerstvu. Šéfové odborů, kteří se podíleli na tvorbě té předchozí, se prý divili, že ministr najednou operuje s úplně novým dokumentem, o jehož vzniku nevěděli.
Konzultace, které se nekonaly
Klempíř přitom podle svých slov koncepci důkladně konzultoval s lidmi z kultury. Realita byla podle Mikeše jiná — oslovení zástupci kulturních institucí novinářům potvrdili, že o žádné nové koncepci s ministrem nemluvili, protože se bavili jen o obecných věcech. Palička k tomu dodává, že to dává smysl, pokud ministr sám nevěděl, co dokument, který za něj sepsala mluvčí, vlastně obsahuje.
Podle Kotrby je v textu tolik problematických míst, že nejde určit jediný největší. Kritizuje především formulaci, že kultura má sloužit lidu, kterou přirovnává k rétorice padesátých let. Podle Mikeše zase koncepce místo evropského kontextu kultury zdůrazňuje podporu takzvané češství, což hodnotí jako ústup od dosavadního rámce kulturní politiky.
Hosté podcastu se shodují, že paradox celé situace umocňuje i to, že sám Klempíř má za sebou dlouholetou hudební a filmovou kariéru, která byla s podobně úzce vymezeným pojetím kultury spíš v rozporu.
