Když na kyjevském nádraží začal mobilní telefon vydávat mrazivý výstražný zvuk a displej zčervenal, místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (35) právě čekala na noční vlak směrem k polským hranicím. Důvodem poplachu byla hrozba bezprostředního raketového úderu.
„Kouknete na to nebe, řeknete si, když přiletí ta raketa, tak to nemáte šanci. To prostě je konec,“ vzpomíná politička v rozhovoru s Matějem Hollanem na okamžiky, kdy vnitřní napětí dostoupilo vrcholu.
Do ukrajinské metropole dorazila v polovině září na bezpečnostní konferenci zaměřenou na ochranu dětí. Oficiální pozvání obdržela od místopředsedkyně ukrajinského parlamentu Oleny Kondratiukové. Když však požádala organizační výbor Poslanecké sněmovny o oficiální vyslání, narazila na tvrdou zeď.
Zákaz od Okamury a strach o život místo úspor
Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) a vládní většina ve výboru oficiální cestu zablokovali. Jako argument použili údajnou úsporu veřejných prostředků. Urbanová ale v podcastu I WANT MORE! vysvětluje, že o peníze vůbec nešlo. Jako vysoká ústavní činitelka potřebovala neschválením cesty získat především logistické a bezpečnostní záruky státu
„Dělali jsme to ne kvůli nějakému placení výloh nebo kvůli tomu, že jsem to chtěla mít zdarma, ale kvůli té organizaci. Protože ve svém postavení, když se vydám na takové místo, tak tam nejedu jako soukromá osoba. Vy neřešíte jenom to, že si objednáte ubytování na Booking.com. Řešíte hotel, který má nějaký certifikovaný kryt,“ popísala v podcastu.
Kolegům ve výboru přitom předem otevřeně řekla, do jakého rizika ji svým hlasováním vystavují: „Vy mi ublížíte v tom, že teď vy mě pouštíte někam, kde já opravdu budu v nebezpečí.“
Přesto se rozhodla pozvání přijmout a odcestovala na vlastní pěst, obklopena jen svým úzkým týmem a s pomocí ukrajinské strany. Vnikl tak absurdní paradox: na jednáních v Kyjevě vystupovala jako místopředsedkyně českého parlamentu, ovšem bez jakékoliv oficiální ochrany či garancí ze strany České republiky.
To, že nešlo o žádné peníze, navíc podtrhla i reakce předsedy Okamury po jejím odjezdu. „Předseda Okamura si natočí video, kde stojí někde na staromáku a říká: ‚Ptáte se, proč jsme to neschválili? No abychom ušetřili!‘ To prostě není pravda.“
Ukrajinci staví traumacentra, Česko přešlapuje na místě
Hlavním tématem cesty Urbanové nebyly silniční obchvaty ani diplomatické fotky, ale unesené ukrajinské děti, které Rusko systematicky odvláčí z okupovaných území, páchá na nich páchanou indoktrinaci a psychické i fyzické týrání.
Urbanová v Kyjevě navštívila specializované organizace a traumacentra, která pomáhají navráceným dětem zotavit se z hlubokých traumat. Při srovnání s českou realitou neskrývala šok z toho, jak napřed válčící stát v ochraně dětí je.
„V tomhle jsou strašně daleko. Oni vzhledem k tomu, že se to neděje od roku 2022, ale už od roku 2014 nebo dřív, tak mají dětského ombudsmana — my jsme o tu funkci v Poslanecké sněmovně čtyři roky bojovali, než jsme to vybojovali, a pak nám na to ODS odmítala dát peníze, aby ten úřad fungoval. Oni tohle všechno mají a jsou strašně napřed v tom, jak pracují s ohroženými dětmi,“ zdůraznila v rozhovoru.
Ukrajinci podle nej pracují s dětmi bezprostředně po trauma vyvolaném únosy, indoktrinací či sexualizovaným násilím. Mají propracovanou síť psychologické i komunitní péče.
„Já to nechci přirovnávat, ale na druhou stranu my ten problém, že tu jsou nějaké týrané děti, které potřebují pomoct, máme taky,“ dodala Urbanová na adresu české politické scény, která otázku dětských práv a pomoci obětem násilí stále bagatelizuje nebo odouvá.
Rozhovor s Barborou Urbanovou si můžete v plném znění poslehnout v nové epizodě podcastu I WANT MORE! Matěje Hollana.
