„Je to otázka i bezpečnosti,“ říká Adam Vojtěch v rozhovoru a upozorňuje, že debata o lécích se musí posunout mimo čistě ekonomický rámec. Podle Vojtěcha se v Evropě dlouhodobě podceňuje, jak rychle se může problém projevit v praxi. Pokud systém selže, neprojeví se to v tabulkách, ale v nemocnicích a lékárnách, kde najednou chybí základní léčba.
„Když nebudete mít léky, základní antibiotika pro své pacienty, a budete závislí na třetích zemích, tak se může stát cokoliv,“ upozorňuje.
Nedostupnost léků se v posledních letech stala běžnou součástí českého zdravotnictví. Výpadky se týkají stovek přípravků ročně a některé z nich chybí i několik měsíců. V řadě případů navíc neexistuje plnohodnotná náhrada, což situaci dál komplikuje. Lékaři musí měnit léčbu, pacienti hledají alternativy a systém ztrácí stabilitu. Nejvíce se to přitom týká běžných léků, tedy antibiotik, dětských přípravků nebo chronické medikace.
Vojtěch zároveň upozorňuje, že nejde o náhodu, ale o důsledek fungování celého systému. „Ty dodavatelské řetězce jsou velmi křehké a může se zkrátka stát, že dochází k výpadkům léků,“ říká.
Evropa si zvykla na levnou výrobu jinde
Jedním z hlavních důvodů současného stavu je přesun výroby mimo Evropu. V posledních dekádách se farmaceutická produkce, zejména u generických léků, postupně přesunula do Asie (především do Číny a Indie). Právě tam dnes vzniká velká část účinných látek.
Evropské zdravotní systémy nastavily prostředí, ve kterém rozhoduje především co nejnižší cena léčiv, což postupně vedlo ke snižování marží a odlivu výroby. Vojtěch tento mechanismus popisuje přímo: „Ty léky jsou poměrně levné, a pokud tyto náklady budou s tím spojené, tak se to prostě přestane vyrábět tady.“ Důsledkem je podle něj ztráta kontroly nad dodavatelským řetězcem.
Evropa tak naráží na nepříjemnou realitu modelu postaveného hlavně na co nejnižší ceně. Ten funguje jen do chvíle, než se rozpadnou dodávky. A právě to mění celou debatu – zatímco dříve dominovala právě snaha mít léčbu co nejlevnější, dnes se do popředí dostává otázka její dostupnosti a celkové stability systému.
Pandemie i geopolitické napětí navíc ukázaly, jak rychle se mohou globální dodavatelské řetězce narušit a jak omezenou kontrolu nad nimi Evropa ve skutečnosti má.
Opačný efekt evropské regulace
Evropská unie se v posledních letech snaží reagovat na rostoucí nedostatek léků a posilovat výrobu na vlastním území. Podle Vojtěcha spočívá zásadní problém v tom, že vedle snahy podporovat průmysl zároveň vznikají regulace, které působí opačně. Konkrétně zmiňuje například novou směrnici o čištění odpadních vod, která přenáší náklady právě na výrobce léčiv. U levných generických léků to může být zásadní zlom, protože jejich výroba už dnes funguje na velmi nízkých maržích. „Ta regulace vlastně dává veškeré náklady na bedra těch výrobců léků,“ upozorňuje v podcastu.
Důsledkem podle něj může být buď zdražení, nebo přesun výroby mimo Evropu. „Na jednu stranu podporujeme domácí průmysl, na druhou stranu děláme opatření, která ho vyhání,“ shrnuje rozpor.
Evropské instituce si ale problém nedostatku léčiv uvědomují už delší dobu a postupně zavádějí nástroje, které mají zlepšit sdílení informací mezi státy, sledování dodavatelských řetězců nebo koordinaci při výpadcích.
Řešení na papíře
Jedním z hlavních nástrojů, který má situaci zlepšit, je připravovaný Critical Medicines Act. Ten má posílit dostupnost klíčových léčiv, snížit závislost na dovozu a podpořit výrobu přímo v Evropě. Počítá například s identifikací kritických léků, podporou strategických výrobních projektů nebo větší koordinací mezi členskými státy. Cílem je mimo jiné zajistit, aby u základních léčiv existovalo více dodavatelů a systém nebyl závislý na jednom zdroji.
Podle Vojtěcha je ale klíčové, jak se tyto plány promítnou do praxe. Samotná legislativa tak nestačí, pokud zůstane zachovaný tlak na nízké ceny a vysoká regulatorní zátěž. „Měli bychom dělat všechno pro to, abychom tu lékovou bezpečnost v Evropě posílili,“ říká. Zároveň ale upozorňuje, že bez změny podmínek může zůstat efekt omezený.
Zajímá vás, proč se ve zdravotnictví řeší přerozdělení miliard mezi pojišťovnami, proč lékaři spíše zůstávají v Česku nebo jestli má vzniknout nová supernemocnice v Praze? Pusťte si celý rozhovor.
