Vodopády Kravica leží v jihozápadní části Bosny a Hercegoviny, jen pár kilometrů od chorvatských hranic a nedaleko známého poutního Medžugorje.
Řeka Trebižat se tu zařezává do vápencové skály a vytváří přírodní amfiteátr, ze kterého se voda valí dolů do jezera s barvou připomínající smaragd. Na tom je celá ta podívaná postavená.
Vodopád, který se dá osahat
Oblouk skály je široký zhruba 120 metrů, voda z něj padá z výšky 26 až 28 metrů. Na vrcholu se tok dělí do desítek menších pramenů, takže celá stěna spíš než jeden vodopád připomíná hustou vodní oponu.
Jméno „Kravica“ v bosenštině znamená „kravička“ – podle lidové pověsti proto, že roztroušené prameny připomínají mléko stékající z kravského vemene. Jiná verze legendy mluví o krávě, která do jezera kdysi spadla ze skály a k překvapení všech ji tam později našli živou.
Koupání tu na rozdíl od řady jiných vodopádů nikdo nezakazuje. Jezero je z velké části mělké, dovnitř tak bez obav vejdou i méně zkušení plavci.
Voda zůstává i v létě chladná, což v hercegovinském vedru spíš potěší. Kdo se koupat nechce, může si pronajmout kajak nebo si lehnout na štěrkovou pláž ve stínu stromů.
Zelený ostrov uprostřed vyprahlého kraje
Okolí vodopádů kontrastuje se suchou hercegovinskou krajinou. Tufová skála je porostlá mechem, lišejníky a trávou, podél vody rostou topoly i fíkovníky, je to tam prostě pěkné. Vodopády jsou součástí přírodního parku se sítí velmi dobře značených tras, takže návštěvu lze snadno protáhnout na celé odpoledne.
V areálu jsou sprchy, převlékárny a bistra s lokálním pivem, bosenskou kávou nebo grilovaným čevapi. Kdo dá přednost klidu před davem, může si k vodopádům nechat dovézt jídlo přímo loďkou, která kotví pod hlavním proudem vody.
Jak se tam dostat a co to stojí
Pravidelná veřejná doprava k vodopádům nejezdí. Počítat je tak třeba s vlastním nebo pronajatým autem, případně s organizovaným autobusovým zájezdem. Z Mostaru trvá cesta zhruba hodinu, oblíbený je i celodenní výlet ze Splitu nebo Dubrovníku.
Vstup je zpoplatněný, dospělý zaplatí 20 konvertibilních bosenských marek, v přepočtu zhruba 250 našich korun. Vstupenka platí celý den a dá se využít i na návštěvu menšího vodopádu Koćuša nebo františkánského muzea v nedaleké vesnici Humac.
Nejlepší čas na návštěvu je od pozdního jara do začátku podzimu, hlavní letní sezóna pak přináší i největší nápor turistických autobusů.
Bosna a Hercegovina není členem Evropské unie ani schengenského prostoru, k cestě sem ale Čechům stačí občanka. Vedle Bosny ho lze použít i při cestách do Albánie, Černé Hory nebo Gruzie.
