Z pražského Klárova vyšel pochod studentů na podporu veřejnoprávních médií. Zástupci převážně uměleckých fakult kráčeli k budově Českého rozhlasu a na Václavské náměstí. Za skandování hesel jako „Média nedáme“ nebo „Veřejnoprávně, tak je to správně“ nesli transparenty, kterým rozhodně nechyběla nápaditost.
Vedle motivů z Večerníčku podpořil vysílání legendární akční hrdina Chuck Norris a nad vládními plány se pohoršil otec Kraus z Pelíšků. Galerie transparentů nabízí sondu do nálady generace, která odmítá normalizaci vysílacího prostoru.
1. AMU stojí za ČT a ČRo, DAMU za média
Čelo průvodu jasně definovalo pořadatele z uměleckých vysokých škol. K oblasti kultury a veřejné služby mají přirozeně nejblíže.
K budoucím hercům, režisérům a hudebníkům se přidali vyučující, lidé z oboru i náhodní kolemjdoucí, kteří reagovali na výzvu „Pojďte s námi“.
2. Nezávislá média jsou moje vášeň
Transparent vyvedený ve tvaru hrnku odkazuje na virální video influencera Luboše Kulíška vystupujícího pod jménem Luboš Bailador. Ten na sociálních sítích lkal nad rozbitou zásilkou s nápisem „Pletení je moje vášeň“.
Autorka nápisu trefně demonstruje, že v tomto případě dorazila rozbitá především mediální legislativa z dílny vládních poslanců.
3. Dejte ten návrh pryč, mně se z toho dělá mdlo
Hlášky z kultovního filmu Pelíšky zlidověly napříč generacemi. Protestující sáhli po replice cholerického odbojáře Jindřicha Krause, jehož nezapomenutelně ztvárnil Jiří Kodet.
Právě postava Krause by byla současným politickým cynismem znechucena stejně nekompromisně jako samotný herec.
4. ChČT mě nasrat
V jednoduchosti spočívá největší síla. Občas stačí přesně mířená slovní hříčka postavená na zkratce veřejnoprávní televize.
Z výrazu autora nápisu bylo patrné, že jde o otázku čistě řečnickou. Vládní koalice totiž svým nočním postupem přesně tento cíl splnila na sto procent.
5. A komu tím prospějete, co
Znovu Pelíšky, tentokrát s replikou Miroslava Donutila v roli pedantského důstojníka Šebka. Postava naivně věřící v dobrodiní socialismu vystřízlivěla až při pohledu na tanky v srpnu 1968.
Otázka po reálném prospěchu likvidace koncesionářských poplatků míří přesně do středu vládního tábora.
6. Náš svět promění se hned, když zavřeš oči ve 4:36
Noční vyhlášení hlasování v sobotu ve 4:36 ráno vytvořilo nechtěný, ale dokonalý symbol pro celou protestní vlnu.
Heslo parafrázuje ústřední melodii Michala Hrůzy ze seriálu Vyprávěj. Noční sněmovní manévry vládní koalice skutečně vykazovaly čistokrevnou hrůzu bez špetky politické kultury.
7. Vstávat a bránit ČT a ČRo
Večerníčková tematika v průvodu rezonovala nejsilněji. Z reproduktorů zněly znělky pohádek doprovázené hromadným zpěvem celého davu.
Králíci z klobouku Bob a Bobek vyměnili ranní cvičení za obranu nezávislosti institucí. Na rozdíl od poslanců si demonstranti nemuseli přivstat do ranního šera, pochod proběhl za plného denního světla.
8. Chuck Norris miloval ČT
Zda americký herec tušil, co zkratka ČT znamená, zůstává záhadou. Šestaosmdesátiletý hrdina akčních filmů však v popkultuře funguje jako univerzální symbol nezničitelnosti.
Poštvat si proti sobě člověka, který podle internetových mýtů napočítal do nekonečna dvakrát, představuje strategickou chybu i pro sebevědomé politiky.
9. Enynky benyky na holý pupiky, média pro všechny, ne pro politiky
Rozverní medvědi z animovaného cyklu Břetislava Pojara Potkali se u Kolína dorazili prostřednictvím veršů až do centra metropole.
Památná říkanka z epizody Jak snídali vtipnou kaši posloužila jako trefné varování před snahou přivlastnit si mediální prostor pro vládní garnituru.
10. 4:36 ani John Cage nehrál
Vizuální tečka pro náročnější publikum potvrdila rukopis studentů uměleckých škol. Americký experimentální skladatel John Cage proslul skladbou 4:33, v níž interpret u klavíru neodehraje jediný tón a nechává působit okolní ticho.
Paralela se sněmovním časem 4:36 sedí přesně. Absurdita nočního hlasování překonala i nejslavnější avantgardní kompozici dvacátého století.
