Podle politologa Macieje Ruczaje působícího v Centru transatlantických vztahů na CEVRO Univerzitě je důležité si uvědomit, že v dnešní době samotná čtveřice středoevropských států v rámci EU mnoho nezmůže. A je si toho podle něj vědom i sám Magyar.
Cesta nového maďarského premiéra za jeho polským protějškem má podle Ruczaje význam, jelikož polsko-maďarské vztahy byly poslední dobou velmi vyhrocené, na čemž selhávala hlubší středoevropská spolupráce a do voleb v Maďarsku s tím nešlo příliš udělat.
„Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu i polští konzervativci vystřízlivěli ze své fascinace Viktorem Orbánem a uvědomili si, že geopolitické postoje obou zemí jsou diametrálně odlišné. Nepřispělo tomu ani to, že polský premiér Donald Tusk se s Orbánem vnímali jako jakési protipóly,“ analyzuje situaci Ruczaj v nové epizodě podcastu Palička! „Magyarova cesta do Varšavy nicméně může mít i ten význam, že si jde pro radu, jak odblokovat finanční prostředky z EU, s čímž mají Poláci zkušenosti,“ dodává.
„Všichni vidíme, že propojování je nezbytné z ekonomických i bezpečnostních důvodů. Kdo to nevidí, ten je minimálně na jedno oko slepý.“
— Maciej Ruczaj
Ruczaj upozorňuje na skutečnost, že sám Magyar si je dobře vědom toho, že jen V4 nestačí a je vhodné hovořit o rozšiřování bloku i o další členské státy. „Čtyři státy z dvaceti sedmi nemají nyní v EU ani potřebnou blokační menšinu. Když Magyar mluví o možném zapojení Rakouska nebo Slovinska, je to v zásadě totéž, o čem se mluví i v Polsku. Jen tam ty úvahy vedou spíše severnějším směrem na pobaltské státy,“ vysvětluje Ruczaj v rozhovoru. „Uvažování čistě jen o V4 dnes zůstává už spíše jen takovou slovenskou specialitou, nedokážou moc přemýšlet dál. Když se ale dnes jakákoliv debata o regionální spolupráci vede, musíme ji vést v širším měřítku,“ pokračuje Ruczaj.
Místo V4 širší spolupráce východního křídla NATO
Co by podle Ruczaje dávalo hlubší smysl, je širší spolupráce států ve východním křídle NATO, o níž hovoří i polský prezident Karol Nawrocki. „Od něj slyšíme ani ne tak o V4, jako spíše o B9, tedy o Bukurešťské devítce. Tam jde udělat velmi mnoho společné práce na infrastruktuře – od energetické až po řekněme vojenskou a obrannou. Spojování od Finska po Rumunsko nebo po Jadran dává smysl,“ říká Ruczaj s tím, že ač se v minulosti jednalo o téměř výhradně konzervativní pohled, dnes se stává čím dál více nadstranickým. „Všichni vidíme, že to propojování je nezbytné z ekonomických i bezpečnostních důvodů. Kdo to nevidí, ten je minimálně na jedno oko slepý,“ hodnotí Ruczaj.
Orbán byl pro Česko spíš jen ideový spojenec
Podle politologa nebude mít změna maďarského premiéra nikterak zásadní dopad na česko-maďarské vztahy, ani s přihlédnutím k tomu, že jak český premiér Andrej Babiš, tak ministr zahraničí Petr Macinka otevřeně podporovali Magyarova soupeře Viktora Orbána.
„Je důležité si říct, jakou vlastně váhu ony vztahy mají a co by reálně Česku přineslo Orbánovo vítězství. Spíše než nějakým důležitým spojencem byl vždy hlavně ideovým partnerem,“ říká Ruczaj. „Navíc Viktor Orbán měl ten talent, že si uměl své ideové partnery omotávat až zneužívat, takže ve finále oni partneři spíše realizovali maďarskou politiku než svou vlastní,“ uzavírá Ruczaj.