Česká republika patří mezi země s poměrně robustní sítí preventivních programů. V rámci veřejného zdravotního pojištění jsou hrazené screeningy na nejčastější onkologická onemocnění – například rakovinu prsu, tlustého střeva, děložního čípku nebo nově i plic.
Na papíře tak systém funguje dobře. V praxi ale naráží na zásadní problém – nízkou účast. „Ta účast není zdaleka taková, jak bychom si představovali,“ říká Vojtěch.
Typickým příkladem je mamografický screening. Přestože je dostupný pro ženy od 45 let a může zásadně ovlivnit šanci na přežití, účast se pohybuje jen kolem 60 procent. To znamená, že čtyři z deseti žen na vyšetření nepřijdou. Přitom rozdíl mezi včasným a pozdním záchytem je zásadní. U řady nádorů dnes platí, že pokud se zachytí v prvním nebo druhém stadiu, může být pravděpodobnost vyléčení až kolem 90 procent. V pokročilých stádiích ale šance rychle klesá a léčba je výrazně náročnější.
Stejný princip platí i u chronických onemocnění (například u cukrovky nebo kardiovaskulárních chorob), které dnes tvoří velkou část zátěže zdravotního systému. Ty často vznikají nenápadně a bez pravidelných kontrol zůstávají dlouho neodhalené. Podle ministra je právě jeden z klíčových problémů to, že lidé přicházejí k lékaři často až ve chvíli, kdy už mají potíže. Prevence, která by mohla nemoc zachytit včas nebo jí úplně předejít, tak zůstává nevyužitá.
Systém řeší následky, ne příčiny
Nízká účast na prevenci ale není jediný problém. Druhý, možná ještě zásadnější, ukazují data o financování. Podle údajů Českého statistického úřadu šlo v roce 2023 na preventivní péči jen 17,6 miliardy korun, tedy zhruba 2,7 % celkových zdravotních výdajů. Naproti tomu na léčebnou péči připadlo více než 347 miliard korun. Systém tedy investuje přibližně dvacetkrát více do léčby než do prevence.
To samo o sobě by nemuselo být překvapivé – léčba je přirozeně dražší. Problém je, že nízké investice do prevence zvyšují tlak na budoucí výdaje. Nemoci, které by šlo zachytit včas nebo jim předejít, se pak řeší v pokročilých stádiích, kdy je léčba výrazně složitější a nákladnější. „Na začátku je ta léčba výrazně levnější než v pokročilých fázích té rakoviny,“ říká Vojtěch.
Nízké investice navíc potvrzuje i mezinárodní srovnání. Podle dat OECD patří Česko mezi státy s podprůměrnými výdaji na prevenci na obyvatele. Zaostává přitom nejen za západní Evropou, ale i za některými zeměmi střední a východní Evropy (a to včetně sousedního Polska a Slovenska).
Peníze jako motivace pro pojišťovny i firmy
Ministerstvo chce přístup k prevenci změnit a přestat spoléhat jen na osvětu. Jedním z hlavních nástrojů má být přímá finanční motivace. „Pokud pojištěnec splní plán prevence, tak by mu pojišťovna automaticky vyplatila nějaký finanční bonus,“ říká Vojtěch.
Princip je jednoduchý. Stát (respektive pojišťovny) nastaví „balíček prevence“, který zahrnuje pravidelné prohlídky u praktika, screeningy podle věku, případně očkování. Kdo ho splní, získá automaticky odměnu. Takový systém by znamenal změnu oproti současnému stavu. Zdravotní pojišťovny sice už dnes nabízejí různé příspěvky – typicky v řádu tisíců korun ročně na prevenci, sport nebo očkování, ale jejich využívání je omezené a často administrativně složitější. Navíc řada lidí o něm ani neví. Cílem je proto systém zjednodušit a více automatizovat.
Z pohledu pojišťoven to dává jasnou logiku. Včasný záchyt nemocí znamená nižší náklady na léčbu. Investice do prevence by se tak v horizontu několika let měly vrátit.
Zaměstnavatelé jako opomíjený hráč
Druhou oblastí, na kterou chce ministerstvo více sázet, jsou zaměstnavatelé. Ti mají přímý ekonomický zájem na tom, aby jejich zaměstnanci byli zdraví. „Je to nejen o resortu zdravotnictví, je to o školách, o zaměstnavatelích,“ říká Vojtěch.
V praxi to může znamenat širší využívání firemních preventivních programů – od zdravotních dnů přes screening přímo na pracovišti až po benefity podporující zdravý životní styl. Některé firmy už podobné nástroje využívají, zatím ale nejde o standard.
Zajímá vás, proč se ve zdravotnictví řeší přerozdělení miliard mezi pojišťovnami, proč lékaři spíše zůstávají v Česku nebo jestli má vzniknout nová supernemocnice v Praze? Pusťte si celý rozhovor na Vlnách.
