Kdo někdy jel po hradecké dálnici nebo křižoval úrodnou Polabskou nížinu, prostě je nemohl přehlédnout. Dvě tenké ocelové jehly, které probodávaly mraky, byly pro místní i projíždějící orientačním bodem a jistotou, že už jsou doma.
Vesmírné stožáry vysílače Liblice B dosahovaly výšky 355 metrů. Nebyly jen architektonickou dominantou krajiny, byly po celých padesát let bezkonkurenčně nejvyšší stavbou na území České republiky. Věže, spuštěné do provozu koncem roku 1976, hravě přerůstaly i ikonickou Eiffelovku. Ve čtvrtek dopoledne však z nich zbyly jen tuny šrotu usazené v rozbahněném poli a mrak prachu, který se rozptýlil nad Kolínskem.
Šité na míru českým údolím
Když v sedmdesátých letech pražská Správa radiokomunikací plánovala výstavbu nového velkokapacitního rozhlasového uzlu, nešlo o žádný tuctový projekt. Původní prvorepublikový stožár z roku 1936 už technicky nestačil, a tak musel v roce 1972 ustoupit novému řešení. Inženýři tehdy navrhli technické unikáty.
Anténní systém tvořený severní a jižní věží dostal vyzařovací diagram zkonstruovaný na míru geografickému tvaru naší země. Maximální výkon tak nesměřoval pánubohu do oken na sever či jih, ale posílal zesílenou vlnu do východního a západního směru, čímž bezchybně pokrýval celou Českou republiku.
Fascinující byla i samotná fyzika šíření signálu. Liblice byly tak brutálně výkonné, že jejich vysílání bylo možné chytat na obyčejné krystalky – jednoduché podomácku vyrobené přijímače, které nepotřebovaly baterii ani zásuvku, protože veškerou energii k provozu sluchátka si braly přímo ze vzduchu a rádiových vln.
Technici navíc museli vyřešit záludný fyzikální jav, kdy se pozemní vlna po setmění střetávala s vlnou odraženou od atmosféry, což způsobovalo rušení a únik signálu. Českoslovenští odborníci z Výzkumného ústavu spojů proto vyvinuli a nechali si patentovat takzvané proudové obložení stožárů. To usměrňovalo signál primárně po povrchu země a eliminovalo nechtěné odrazy.
Příkon menšího města za miliony korun
Jenže obří výkon znamenal také monstrózní energetické nároky. Liblický vysílač spotřebovával při plném provozu neuvěřitelné 4 až 5 megawatty elektrické energie, což odpovídá kompletní spotřebě středně velkého okresního města.
V dobách tuhého socialismu, kdy se na energetickou efektivitu příliš nehledělo a prioritou byla masivní distribuce jednoho ústředního programu pro celou republiku, šlo o akceptovatelnou daň. Dnes je ale všechno jinak. Moderní sítě digitálního rozhlasového vysílání DAB nabízejí řádově vyšší zvukovou kvalitu i kapacitu.
Zatímco staré střední vlny ořezávaly hluboké i vysoké tóny a v bouřce či vedle puštěného vysavače nepříjemně praskaly, digitál hraje čistě. A co je podstatné – celoplošnou síť padesáti moderních vysílačů DAB dnes České Radiokomunikace provozují s výrazně nižším elektrickým příkonem, než kolik sežraly samotné jedny Liblice.
Když maják přestane dávat smysl
Osud nejvyšší české stavby se začal definitivně naplňovat v roce 2021, kdy Český rozhlas z úsporných důvodů zcela ukončil analogové vysílání na středních vlnách. Na stožáry se sice ještě na čas uchýlily soukromé stanice s nižším výkony, od jara 2025 však z Liblic nezazněl už ani tón.
Sirotci nad Kolínskem navíc začali rychle chátrat. Dvojice 355metrových monster si žádala masivní investice na údržbu. Pouhá výměna masivních kotevních lan, bez kterých by konstrukce hrozila zřícením, by si vyžádala přes sto milionů korun. Platit takové částky za prázdné ocelové lešení, pro které se nepodařilo najít kupce ani alternativní technické využití, nedávalo žádný ekonomický smysl.
Ve čtvrtek od časného rána se proto okolo bezpečnostního okruhu stahovaly stovky lidí. Na přilehlém rozbahněném poli parkovaly desítky aut. Lidé si přinesli skládací židle, dalekohledy, mnozí si brali v práci volno a braky brali své děti, aby jim ukázali podívanou, která se naskytne jednou za život.
V 11:15 to přišlo. Pyrotechnici odpálili speciální kumulativní nálože Semtex Razor 30 o celkové hmotnosti 4,5 kilogramu. Nálože nepokácely samotné stožáry, ale během milisekund přetnuly masivní ocelová lana v západním směru. Během okamžiku se padesátiletá historie zhroutila směrem ke Kolínu.
Někteří z přihlížejících neskrývali slzy. Pro místní obyvatele šlo o ztrátu vizuálního majáku, podle kterého se celé generace orientovaly. Demolicí v Liblicích tak pomyslně skončila celá jedna slavná éra analogové radiotechniky. Titul nejvyšší stavby v České republice se nyní vrací na Plzeňsko – přebírá ho 347,5 metru vysoký televizní vysílač Krašov.